Úroda

Z Encyklopedický biblický slovník
Verze z 28. 3. 2023, 12:22, kterou vytvořil Moravec (diskuse | příspěvky) (naimportována 1 revize)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: úroda

autor: Lukeš Jiří    
       
předcházející heslo: urím a tumím        
následující heslo: úroky

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. tevú'á, pe, jevúl, řec. genéma, gennéma, prótogenéma, v L 12,16 euforó – urodit. Výnos polí, vinic, stromů, země. Pro zemědělské kultury byla sklizeň úrody důležitým obdobím a rovněž pro Izrael byla důvodem k veselí, svátkům a vzdávání díků Bohu (Ex 34,22; Iz 9,2). První plody sklizně, jakož i první snop obilí, musely být nabídnuty Hospodinu (Ex 22,28; Lv 23,10). Pole s obilím nesmělo být požato při sklizni celé, ale okraje zůstávaly chudým a obdobně tomu bylo s vinicí, která se nevysbírávala až do posledního zrnka, ale bylo pamatováno na zchudlé a hosty, což se týkalo i oliv (Lv 19,9-10; 23,22; Dt 24,19-20). Ječmen se sklízel v dubnu, zhruba o dva měsíce později byla sklizeň pšenice a v říjnu byla ú. ovoce (Iz 18,5). Olivy se sklízely od září do listopadu a len od března do dubna. Hroznové víno dozrávalo v srpnu a kromě lisování bývalo spolu s fíky sušeno. Ke sklizni obilí byl používán srp (Dt 16,9) a svazováno bylo do snopů (Ž 129,7. Metaforické užití termínu ú. je rovněž časté (Př 14,4; Jb 20,28; Oz 10,12-13) a bývá obrazem času zkázy (Iz 17,11; Jr 5,17; 50,16; Zj 14,14-20) a to i v případě, že užitý obraz znamená ú. hojnou (Iz 23,3). Obrazně používal tedy ú. obilí také Ježíš (Mt 9,37; 13,30; Mk 4,29; J 4,35) – jak v jeho podobenstvích, tak podle Janova evangelie je ú. spojená s koncem času (Mt 13,39). Obraz setí, ú. a sklizně je součástí parenetického oddílu Ga 6,7b-8, kde Pavel ukazuje oba možné výsledky setby – sklizní může být zánik, ale i život věčný. Záleží na každém, co zasévá.