Trní

heslo: trní

autor: Kohoutová Blažena    
       
předcházející heslo: trest        
následující heslo: Troas

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků 1. Palestina je bohatá na trnité rostliny. Kletba z Gn 3,18 byla proto dosti názorná. Pro trnité rostliny má hebrejský SZ až 19 různých pojmů, které se nepodařilo přiřadit k botanickým druhům. Překladatelé proto nejčastěji užívají pojmy trní a bodláčí. V Palestině jsou rozšířeny chrpy (cardamus glaucus) se svými fialovými květy. V údolí Jordánu je běžná kustovnice (lycium sp.), druh lilku s červenavými květy. V horách roste všude trnitá kručinka (calycotome villosa), ostnité horské koření, pokrývající celé plochy. Nízké ostnité křoví ve stepi, používané jako krmení pro velbloudy, je keř many se svými červenými motýlokvětými květy. Mnohé trnité keře dorůstají výšky statných stromů, např. židovské trní (zizyphus vulgaris) a Kristovo trní (zizyphus spina christi). Hořícím keřem, (hebr. s^ené Ex 3,2.4; Dt 33,16) se dnes myslí ostružiník (rubus discolor).

2. Trní a bodláčí na poli, (hebr. qóc, řec. akantha Jr 4,3; Mt 13,7; Žd 6,8) jsou v Palestině běžné, často v hustém houští, kvůli kterému musí rolník vodit pluh více směry. K výrokům proroků o soudu patří často hrozba, že trnité houští má růst tam, kde byly vinice a pole, nebo kde stála města a paláce (Iz 7,23n; 34,13; Oz 9,6). Boj proti trní a bodláčí se vedl účinně ohněm (Iz 9,17). Tak, jako trní náhle vzplane ohněm (Iz 33,12), který však posléze rychle pohasne (Ž 118,12), tak i Boží soud přichází rychle a po něm přichází smíření.

3. Trní sloužilo k improvizovanému oplocení (Oz 2,8) a vytvoření překážky k překonání. Takové překážky si někdy člověk vytváří sám (Př 15,19). Suché trní bylo v zemích chudých na dřevo používáno jako topivo (Kaz 7,6). V nouzi byly některé druhy spásány dobytkem. Výraz stepní trní (hebr. qóc ha-midbár Sd 8,7.16) je nejasný, může znamenat jak skutečné trní, tak i neznámý válečný nástroj. Trnitý keř byl obrazem opovržení a méněcennosti (2Kr 14,9; Mich 7,4; Mt 7,16). Jótamovo podobenství (Sd 9,8-15) skrývá v požadavku stromů na ustanovení trnitého keře králem výsměch přání Izraele ustanovit si krále.

4. Trnová koruna (řec. stefanos ex akanthón J 19,2), která měla výsměšně napodobit císařskou korunu z břečťanu, nebo vavřínu, se stala symbolem utrpení. Nelze určit, z čeho ji vojáci zhotovili. Žádný druh tzv. Kristova trní se totiž nemůže (nebo jen špatně) zaplétat do věnce, také se dnes nevyskytuje u Jeruzaléma. Snáze se dá zaplétat ohebná lodyha běžně se vyskytující kustovnice; může se ale také jednat o všude se bujně rozmáhající chrpu.