Obětovat

heslo: obětovat

autor: Horák Ladislav    
       
předcházející heslo: obětní hod        
následující heslo: obhájce

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků souhrnný termín pro přinesení krvavé nebo rostlinné oběti. Důraz může spočívat na přivádění či přinášení toho, co je obětováno (přicházet a vcházet), na vztahu obětníka k Bohu, ke knězi, k oltáři či vůbec nižšího k vyššímu (Mal 1,8) a konečně na výsledku oběti při oběti zápalné, vyjádřeném dýmem stoupajícím vzhůru a naznačujícím vztah mezi nebem a zemí – přijetím oběti a slitováním z Boží strany.

Obrátit v obětní dým na oltáři oběť buď rostlinnou (Am 4,5) i krvavou – zvlášť tuk (1S 2,15) nebo pálit kadidlo jako symbol modliteb (Ž 141,2) se vyjadřuje dvěma slovesy: q-c-r, od něhož je odvozen i název pro kadidlo, se vyskytuje ve SZ především ve dvou kmenech: v pielu téměř výhradně o pohanském užívání při obětech k poctě božstvům, jak se toho dopouštěl i Izrael (u Jeremjáše 18krát) a to na posvátných návrších (1Kr 22,44; 2Kr 12,4; 14,4; 16,4; Oz 4,13), na střechách (Jr 32,29), na cihelných oltářích (Iz 65,3), ovšem i v chrámě (2Kr 18,4). Jako legitimní užití v izraelském kultu při rostlinných obětech se sloveso q-t-r užívá převážně v kauzativních kmenech (Lv 6,8; Nu 5,26), při oběti přídavné (Jr 33,18), při ohnivé (Ex 30,20), zápalné (Ex 29,18; Lv 1,9), při kadidle (2Pa 13,11), při spalování tuku (Ex 29,13; Nu 18,17), při oběti pokojné (Lv 3,5), při oběti za hřích (Lv 16,25) V. t. kouř, celopal, kadidlo.