Nitro

Z Encyklopedický biblický slovník
Verze z 28. 3. 2023, 12:20, kterou vytvořil Moravec (diskuse | příspěvky) (naimportována 1 revize)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: nitro

autor: Tydlitátová Věra    
       
předcházející heslo: Nisrok, Nisroch        
následující heslo: Nób

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. qerev, mé`e, mé`ím, rechem, beten, řec. splanchna (pomnožné). Viz srdce, střeva, vnitřnosti. Řada termínů, které do značné míry splývají s termínem vnitřnosti. V mnoha případech se myslí obecně vnitřek nějakého prostoru (Ex 3,20) nebo společenství lidí (Gn 24,3, Dt 1,42). Dokonce Hospodin sídlí uprostřed, v nitru svého lidu (Ž 46,6). V takových případech se slovo nitro mnohdy ani v překladu neobjevuje, protože jde o semitský způsob vyjadřování. V celé řadě jiných případů jde o technický termín ve smyslu útroby, vnitřnosti, střeva (Gn 41,21, Lv 3,3) nebo děloha (Gn 25,22). Ani pro nás obvyklý význam slova nitro jakožto metafora duševního či duchovního života není ve SZ neznámý, Sára se zasmála v nitru (Gn 18,12), v Jr 4,14 se mluví o nitru Jeruzaléma nikoli ve smyslu prostoru, ale ve významu v duši. Nitro je obecnou šifrou pro skryté věci nebo pro nejužší blízkost (Ž 40,9). Časté je spojení nitro srdce (Ž 36,2). Bible nemá nějaké zvláštní učení o duši, myšlení i city klade do nejrůznějších konkrétních orgánů těla, zejména do ledvin, srdce a jater, které obecně nazývá střevy, vnitřnostmi, nitrem. Často jsou vnitřnosti, střeva sídlem soucitu a milosrdenství (1Kr 3,26).V NZ je ve stejném významu užíván termín splanchna (L 1,78), tedy střeva, vnitřnosti. Tato spojení jsou nejčastější v Pavlových listech (2K 6,12, Fp 1,8 a Fp 2,1, Ko 3,12, Fm 1,7, Fm 1,12, Fm 1,20). Za řečtinou NZ zde prosvítá původní Pavlovo hebrejské jazykové cítění.