Mág

heslo: mág

autor: Bartoň Josef    
       
předcházející heslo: Madmén        
následující heslo: Magdíel

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků řec. pl. magoi; řec. sg. magos, lat. magus, staropersky magu, moudří muži (mudrci Kral., ČEP, Bogner, Col; mágové Žilka) z východu, hrdinové Matoušova vyprávění o narození Ježíšově (Mt 2,1-12), kteří vedeni hvězdou přišli s dary (zlatem, kadidlem a myrhou) poklonit se nově narozenému králi Židů, nejprve do Jeruzaléma, odtud do Betléma. Jejich počet evangelium neudává, pozdější křesťanská tradice hovoří o počtu tří (ve výtvarném umění doloženo již od 2. stol.; nejspíš podle počtu darů u Mt), často dokonce o třech králích (doloženo od 6. stol.; asi podle královského charakteru darů, případně podle zmínek o králích ve starozákonních textech jako je Iz 60,3; Ž 68,30; 72,10.11). V. t. hvězda betlémská.

Mágové jsou u antických autorů příslušníci jedné z šesti kast u starých Médů (zabývající se mj. vykladačtvím snů), příslušníci kněžské třídy u Peršanů (v zoroastrovském kultu) a následně také osoby (bez ohledu na národnost, kulturu nebo náboženství) zabývající se profesionálně věštectvím, hadačstvím a kouzelnictvím (v Novém zákoně jsou v tomto smyslu zachyceny dvě postavy, a tato jejich činnost je představována ostře negativně: Šimon, srv. Sk 8,9.11, a Barjezus-Elymas, srv. Sk 13,6.8). Mágové v Mt 2 jsou jistě pohané (nejsou Hebreové), a může jít právě o perské vzdělance a kněze (přicházejí z východních krajů). Pro křesťanskou církev symbolizují zástupce nežidovských národů, které mají podíl na naplnění mesiášských zaslíbení stejně jako Židé. Viz zaříkávat, věštec.