Diskuse:Synkretismus

Z Encyklopedický biblický slovník
Verze z 16. 2. 2023, 00:00, kterou vytvořil ebs>Moravec
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Poznámky z redakčního procesu:


Stav tech. redakce: Z - změněný text, TR znovu
Technická redakce: slama - 2012-01-26
Stav revize MP: - - neprovedeno


Korektorské poznámky (mohou být už vyřešené):

3.ř. od konce věta Náboženský synkretismus je dnes chápán ... - věta neladná i nezřetelného smyslu.
uloženo: hajek, 16.01.2010 18:02
-----------------------------------------------------
Před krácením bylo:
Z řeckého //synkretismos//, ve smyslu "spojování, dávání dohromady" ve starověké řec. literatuře byl termín použit neutrálně v nenáboženském významu. Plutarch jím označoval chování Kréťanů, kteří žili obvykle mezi sebou v ustavičných rozmíškách, okamžitě se však spojovali, když jim hrozilo nebezpečí zvenčí. V Evropě uvedl na scénu termín //synkretizó// znovu až Erasmus Roterdamský v 16. st., a to ve smyslu rozvážného a obezřetného spojenectví reformátorů a k vytvoření jednoty založené na společných zásadách protestantských stran. Reformátoři jej pak používali v podobném smyslu. Později se však význam slova posunul k negativnímu vyjádření nepřijatelného směšování náboženských vyznání a praktik. Moderní bádání v kontextu <nábožensko-dějinné školy#4833> zdůraznilo synkretický charakter některých fází v dějinách náboženství Izraele i raného křesťanství. Řada badatelů vidí v synkretismu charakteristiku všech náboženství. V religionistice je synkretismus dnes //terminus technicus// v oblasti systematického studia náboženství ač je jeho přesné užívání stále ještě předmětem odborné diskuse.
Obecné rysy moderního chápání termínu lze shrnout takto : (1) termín odkazuje na koexistenci těch sociálně kulturních nebo náboženských prvků, které jsou na sobě prokazatelně nezávislé; (2) koexistence těchto prvků je víceméně v souladu a přijímána daným náboženským společenstvím ať vědomě či podvědomě; (3) vnitřní napětí mezi těmito prvky může někdy vyrazit na povrch a vést k rozdělení vzájemně si konkurujících věroučných modelů nebo k potlačení jednoho systému druhým. Náboženský synkretismus je dnes chápán jako universální náboženský jev, který je chápán jako projev náboženského růstu a interakce, s obdobími úpadku a oživení v dějinách. Dobře známé historické příklady náboženského synkretismu jsou např. adaptace rysů kanaánských kultů Izraelity, nebo adaptace řeckých mýtů a filozofických myšlenek křesťanstvím.
-----------------------------------------------------
Věta "Příklady synkretismu, který lze intepretovat pozitivně, je například adaptace rysů kanaánských kultů Izraelity, nebo adaptace řeckých mýtů a filozofických myšlenek křesťanstvím." silně zjednodušuje (asi by ji málokterý teolog bez výhrad podepsal). Nutno zdůraznit, že tato (positivně chápaná) adaptace je přeznačením a ne koexistencí - v tomto smyslu se proti synkretismu Bible silně vymezuje (výlučnost víry a kultu jako opak s.). Ve vynechaném Kajlíkově textu je nejednoznačnost naznačena, ale nepříliš srozumitelně.
uloženo: moravec, 04.01.2011 10:13
vložen upravený text prof. pokorného. dořešit autorství!!!
uloženo: cimala, 26.01.2012 12:08