Didaché

Z Encyklopedický biblický slovník
Verze z 28. 3. 2023, 12:19, kterou vytvořil Moravec (diskuse | příspěvky) (naimportována 1 revize)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: Didaché

autor: Pokorný Petr
autor: Bartoň Josef
autor: Dus Jan Amos
       
předcházející heslo: Díbon        
následující heslo: Didymos

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
řec. Učení (vžité zkrácené označení na základě dvou titulů, kterými je dílo nadepsané: Učení dvanácti apoštolů a Učení Páně, předané skrze dvanáct apoštolů národům), nevelký anonymní spisek, který mohl vzniknout kolem přelomu 1. a 2. st. v Egyptě nebo Sýrii. Těšil se velké vážnosti, i když souvislý řecký text (bez zakončení) byl objeven teprve r. 1873 (v Istambulu), a do té doby se o něm vědělo jen z krátkých citátů a odkazů. V některých kř. obcích i diecézích, např. v Antiochii, byl ještě v 6. st. považován za kanonický. Řadí se mezi tzv. spisy apoštolských otců.

Jde o spis katecheticko-parenetický, v němž lze rozlišit tři tematické okruhy: (1) Kompendium etiky má formu poučení o dvou cestách, známého již od dob sofistů, sz. proroků (Jr 21,8) a Kázání na hoře (Mt 7,13-14). (2) Řád života církve týkající se liturgie i kázně v kř. obcích (slavení Večeře Páně, modlitební život, řád almužen, hranice působení kř. proroků). (3) Závěrečné apokalyptické napomenutí připomíná Pavlův výrok o parúzii (1Te 3,13). Ve spisu jsou časté ohlasy Matoušova evangelia. Teologické úvahy neobsahuje, jen v souvislosti s Večeří Páně se objevuje nově zdůvodněný motiv jednoty církve (chléb jsou původně jednotlivá rozsetá zrna).