Žalm

heslo: žalm

autor: Heryán Miroslav    

předcházející odkazové heslo: žalář      
předcházející heslo: žába        
následující heslo: Žalm 151

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků Slovo žalm je počeštěná forma řec. slova psalmos (nebo lat. psalmus), jež znamená: 1) hru na strunný nástroj řec. psaltérion, 2) píseň, na strunný nástroj doprovázenou. V LXX je psalmos překladem hebr. mizmór a to je také píseň, doprovázená na hudební nástroj a objevuje se jako nadpisek 57 žalmů. Odtud byly všecky písně i modlitby této sbírky (biblos psalmón: L 20,42; Sk 1,20) nazvány žalmy, bez ohledu na způsob doprovodu. Původní řecký pojem přešel v nějaké úpravě do moderních jazyků a v nich zdomácněl. Hebr. SZ žalmy nazývá t^ehillím =chvalo-zpěvy (Ž 145,1) nebo t^efillót =modlitby (Ž 72,20). S žalmovou formou se setkáme ve SZ i mimo sbírku 150 žalmů (např. Ex 15,1-19 1S 2,1-10 2S 22 Iz 38,10-20 Jon 2,3-9 Abk 3,2-19). Formu žalmů najdeme i v NZ (L 1,46-55.68-79 Fp 2,5-11 aj.). Žalmová forma je doložena i ve starém Orientě: v Mezopotámii, v Egyptě a v Ugaritu.

České slovo žaltář je počeštěné řec. psaltérion (či lat. psalterium), jež však původně znamenalo hudební nástroj a bylo přeneseno na sbírku písní a posléz na Knihu žalmů.

V. t. Žalmy, kniha