Žalm
heslo: žalm
autor: Heryán Miroslav
předcházející odkazové heslo: žalář
předcházející heslo: žába
následující heslo: Žalm 151
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
Slovo žalm je počeštěná forma řec. slova psalmos (nebo lat. psalmus), jež znamená: 1) hru na strunný nástroj řec. psaltérion, 2) píseň, na strunný nástroj doprovázenou. V LXX je psalmos překladem hebr. mizmór a to je také píseň, doprovázená na hudební nástroj a objevuje se jako nadpisek 57 žalmů. Odtud byly všecky písně i modlitby této sbírky (biblos psalmón: L 20,42; Sk 1,20) nazvány žalmy, bez ohledu na způsob doprovodu. Původní řecký pojem přešel v nějaké úpravě do moderních jazyků a v nich zdomácněl. Hebr. SZ žalmy nazývá tehillím =chvalo-zpěvy (Ž 145,1) nebo tefillót =modlitby (Ž 72,20). S žalmovou formou se setkáme ve SZ i mimo sbírku 150 žalmů (např. Ex 15,1-19 1S 2,1-10 2S 22 Iz 38,10-20 Jon 2,3-9 Abk 3,2-19). Formu žalmů najdeme i v NZ (L 1,46-55.68-79 Fp 2,5-11 aj.). Žalmová forma je doložena i ve starém Orientě: v Mezopotámii, v Egyptě a v Ugaritu.
České slovo žaltář je počeštěné řec. psaltérion (či lat. psalterium), jež však původně znamenalo hudební nástroj a bylo přeneseno na sbírku písní a posléz na Knihu žalmů.
V. t. Žalmy, kniha