Kritika redakce

heslo: kritika redakce

autor: Čapek Filip    

předcházející odkazové heslo: kritika literární      
předcházející heslo: kritika formy
následující odkazové heslo: kritika textová      
následující heslo: kritika tradice

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků jedna z disciplín, popř. pracovních kroků historickokritické metody. Někdy také jako dějiny redakce. Předchází zpravidla souhrnné interpretaci. Předpokládá textovou a literární kritiku, popř. také kritiku formy a tradice.

1. V sz. bádání přichází ke slovu zvl. po 2. světové válce, avšak její počátky sahají až k literární kritice a teorii pramenů, jakkoli termín samotný nebyl v 19. století používán. Mezi hlavní představitele patří G. von Rad, F. M. Cross a jiní. Do nz bádání vnesl pojem dějiny redakce v r. 1956 W. Marxsen. I zde však má tento pracovní krok své předdějiny, zejména v oblasti studia synoptických evangelií.

2. Metoda k. r. je vyústěním předchozích dějin bádání soustředěných na analýzu dílčích útvarů textu. Nový je zájem o celek. Cílem je vystopovat postup a záměr redakční práce. Přesto nejde v celku biblické interpretace o krok poslední. Oproti přístupům zdůrazňujícím konečnou, kanonickou podobu textu jde stále o postup diachronní, který mj. slouží přesnější definici starších vrstev. Označení disciplíny se někdy překrývá s pojmem dějiny či kritika kompozice.

3. Analýza práce redaktorů začíná hledáním jednotlivých švů mezi přejatými celky a glosami či sumáři, jež do textu zanesli jeho redakční zpracovatelé (např. Gn 2,4a), čímž nezřídka výrazně pozměnili základní intenci daného textu (viz např. dodatky v Kaz 11,9b; 12,1a); dále pak pokračuje rozborem tzv. tmelících textů, jimiž jsou spojovány celé bibl. knihy (např. Jl 4,16 a Am 1,2) a končí hledáním stop redaktorů v rámci celých bloků knih. V evangeliích jsou zřetelné redakční zásahy patrné v zasazení jednotlivých tradic do rámce Ježíšova života a dále za něj, do rámce evangelia o Ježíšově smrti a vzkříšení. Tak se dá rekonstruovat nejen redaktorův slovník, ale i jeho teologický záměr. Ukazuje se, že ti, kdo starší texty zpracovali do dnešní podoby biblických knih, nebyli jen sběratelé, nýbrž aktivní redaktoři, ne-li přímo spoluautoři textu.