Samson

Z Encyklopedický biblický slovník
Verze z 28. 3. 2023, 12:22, kterou vytvořil Moravec (diskuse | příspěvky) (naimportována 1 revize)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: Samson

autor: Sláma Petr    
       
předcházející heslo: Samothráké        
následující heslo: Samuel

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
vl. jm., hebr. šimšón, znamená sluníčko. S. příběh zřejmě vychází z lidových pověstí o bájném silákovi z okolí města bét-šemeš, dům slunce, resp. dům boha slunce (odtud možná jeho jméno). Podle vyprávění Sd 13 se S. narodil bezdětné ženě a jejímu manželovi, danovci Manoachovi ze Soaru (hebr. core, dnes v katastru města Bejt Šemeš) po setkání s Božím poslem (podobně Sára Gn 18; Chana 1S 1; Marie Mt 1,18nn; L 1,26-38). Stal se nazírem, Božím zasvěcencem (neobnáší povinnost celibátu) a podle Sd 15,20 soudcem. Přes námitky svých rodičů pojal za ženu Pelištejku z Timnaty. Při svatební veselce uzavírá s místními svatebčany sázku o to, zda uhodnou jeho hádanku; tu však jim pod nátlakem prozradí právě novomanželka a svatba končí přestřelkou hádanek (Sd 14,14-18). Aby sázku splatil, plení Aškalon. Když pak dá S. tchán svou dceru jednomu ze svatebčanů, S. ze msty vypálil timnatská pole. Přestože jej (Sd 15,11-15) vystrašení Judejci vydávají Pelištejcům svázaného, trhá pouta a oslí čelistí pobíjí na tisíc Pelištejců. Tento příběh je aitiologií názvu místa Ramat lechí (Výšina čelisti). V Gáze (Sd 16) navštěvuje nevěstku, je obklíčen, ale před půlnocí uniká. Osudovou ženou S. příběhu (Sd 16,4nn) je Pelištejka(?) Delíla (připomíná hebr. slovo lajlá, noc), která z něj napočtvrté vymámí tajemství jeho s nazírstvím spojené síly, nechá jej ostříhat a S. končí v pelištejském zajetí. Je oslepen (sluníčko!) a zajat. Na slavnosti k poctě boha Dágona se mu však síla vrací, S. boří nosné sloupy budovy a hyne v jejích troskách spolu se svými vězniteli. Hrst lidových pověstí o bájném bohatýru je deuteronomistickým vypravěčem pospojována do jednoho z nejrozsáhlejších cyklů vyprávění o izraelských soudcích. Teologickou koncepcí spojující příběhy je vyznání Hospodinovy nadřazenosti (zálibně exponované na S. vítězstvích a na stylizovaných počtech aktérů) a varování před smíšenými sňatky, resp. nezřízeností, která k nim může vést (poučně doložená tragickým koncem).