Ožít

heslo: ožít

autor: Žilka Ladislav    
       
předcházející heslo: Ozeáš        
následující heslo: paběrkování

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků ve SZ jsou tři oddíly, ve kterých se hovoří o obživnutí mrtvého těla. Ve všech případech je použito hebr. sloveso ch-j-h. U Ezechiele je to vize o znovuustavení a obnovení Izraele (Ez 37,3.9.10). V Knize Jób je pak myšlenka na konečné obecenství jednotlivce s Bohem (Jb 14,14). V Knihách královských jsou oddíly obsahující příběhy, kdy ožilo mrtvé tělo: Elijáš vzkřísil chlapce vdovy (1Kr 17,22); při pohřbení mrtvého těla do hrobu, kde byly Elíšovy kosti, mrtvé tělo pohřbívaného ožilo (2Kr 13,21). V obou případech nejde o důkaz lidských schopností, ale o moc Hospodinovu, který může usmrtit i obživit (Dt 32,39; 1S 2,6). V NZ jsou oživení mrtvých spojována s mocí Ježíšovou, odvozenou od Boha Otce: Vzkříšení Jairovy dcery (Mk 5,21-43 parr.), mladého chlapce v Naimu (L 7,11-17) a Lazara (J 11,1-44). Vzkříšení Ježíšovo je projevem téže stvořitelské moci, ale jde o definitivní uchování života – o věčný život. Pavel metaforicky mluví o oživení hříchu po příchodu Zákona: Hřích se ve světle zákona stává viditelným (Ř 7,9).