Orat

Z Encyklopedický biblický slovník
Verze z 28. 3. 2023, 12:21, kterou vytvořil Moravec (diskuse | příspěvky) (naimportována 1 revize)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: orat

autor: Balabán Milan    
       
předcházející heslo: orákulum        
následující heslo: ordál

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
Vykonávat běžnou zemědělskou práci, častokrát velmi namáhavou, což souviselo v biblickém pohledu s vyhnáním člověka z Ráje (Gn 3,17-19). Muselo být odstraněno kamení (Iz 5,2), trní a hloží; dešti změklá půda pak byla orána pluhem, přitom bylo zakázáno zapřahat různé druhy dobytčat, a to nejen z útrpnosti vůči orajícím zvířatům, nýbrž i z důvodů kultických: směšování řádů a typů by mohlo vést k náboženskému synkretismu (Dt 22,1-11). Obdělávání půdy mohlo zavánět modlářstvím, mohlo jít o službu údajně božské zemi (hebrejský kořen abad – sloužit) nemusel označovat jen zemědělskou praxi, nýbrž i uctívání jiných bohů. Zemědělec neboli oráč Kain je výstražným záporným modelem. Izraelci se občas utíkali k modlářským praktikám baalovského rázu, když se nedostavila očekávaná úroda (Jl 1,10-12). Na druhé straně zorání pole sloužilo v krizové době jako symbolický akt ohlašující přišlý Boží soud. Takový soud nad Sijónem ohlásili Jeremjáš (Jr 26,18) a Jeremjáše citující Micheáš (Mi 3,12). Ve starém Izraeli byla praktikována posvátná orba, jež měla bohoslužebně věštebný charakter. Dokladem je např. orající Elíša (1Kr 19,19-21). V obrazné řeči proroků sloužila orba někdy jako podobenství o utrpení Izraele oraného sousedními národy nebo velmocemi (srv. Ž 129,3) nebo naopak jako metafora duchovně prospěšné činnosti (orání úhoru – Oz 10,12). Obrazně je používáno orební praxe i v NZ – u Pavla např. jako obrazu naděje (1K 9,10).