Střecha

heslo: střecha

autor: Hájek Blahoslav
autor: Brodský Štěpán  
       
předcházející heslo: střapec        
následující heslo: střep

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků hebr. gág, řec. stegé, často se o s. mluví opisem jako např. Být na domě (= na střeše) – v překladu většinou jen s. S. bývala v Palestině z morušových nebo palmových tyčí, propletených proutím a zamazaných hlínou a opatřená zábradlím (Dt 22,8). Proto bylo možné se střechou prohrabat (Mk 2,4). V L 5,19 je tatáž událost líčena již z hlediska evropské (řecké) stavební praxe, kdy byly střechy pokryty keramickými taškami (řec. keramos).

Některé plodiny se na s. sušily (Joz 2,6). Na s. se zřizovaly oltáře (2Kr 23,12; Jr 19,13; 32,29; Sf 1,5; a sloužily někdy i ke spaní (Př 21,9). Při slavnosti stánků zde byly stavěny stánky (Neh 8,16), při jiné příležitosti stany (2S 16,22). Na s. se nejčastěji vycházelo po schodech při vnější zdi, takže při útěku nebylo nutno vcházet do domu (Mk 13,15par.). Na s. bývala místnost pro hosty (1Kr 17,19; 2Kr 4,10), s. bývala místem setkávání, slavení i truchlení (Iz 15,3; Jr 48,38). Byly nalezeny i zbytky domů a zejména synagog se šikmými střechami. S. jeruzalémského chrámu nebyla zcela plochá, byla šikmá, pobitá zlatým plechem.

Vstoupit pod střechu (Gn 19,8; Mt 8,8; L 7,6) znamenalo být hostem. Tráva na střechách, jež za letního žáru ani nevzešla, je obrazem slabosti a pomíjitelnosti člověka (2Kr 19,26; Ž 129,6).