Strach

heslo: strach

autor: Čapek Filip
autor: Pokorný Petr  

předcházející odkazové heslo: stolování      
předcházející heslo: stolec        
následující heslo: strana

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků hebr. mórá', jir^e'á (oba výrazy odvozeny od j-r-') bát se, mít úctu, ale také být bohabojný) nebo pachad, řec. fobos nebo fobétron (obojí od slov. fobúmai).

1. Obava či úzkost z běžných jevů tohoto světa, z převahy a moci druhého (srv. Iz 51,13; Sk 22,29), z nepřítele (Dt 1,29; 2,25; srv. J 20,19), ale také z vlastní slabosti či z pronásledování (Ž 55,6, srv. Mt 26,56).

2. Stav vznikající setkáním s něčím posvátným. V SZ zvl. o Hospodinu, avšak většinou ne jako o neznámém numinóznu budícím bázeň (v. t. Jb 23,15), nýbrž jako o Bohu, který povolává zpět k porušenému vztahu (srv. 1S 11,7) či porušené smlouvě, jenž sám úzkost svých věrných přemáhá (Joz 1,9; Ž 27,1) a uvádí děs na nepřátele Izraele (2Pa 14,13) i na hříšníky (Iz 33,14).

3. V SZ nejasný význam strachu Izákova (hebr. pachad jic^echáq) v Gn 31,42. Někteří badatelé jej považují za označení starobylého lokálního božstva uctívaného malými rodinnými společenstvími Izraelců v době před vzniku kultu Hospodina, jiní navrhují na základě srovnání s jinými sem. jazyky překlad Izákův příbuzný, jiní nevylučují možnost, že jde o neosobní lat. numen tremendum. V. t. tituly Boží, odst. 1.8.4.

4. V evangeliích se projevuje s. při setkání Ježíše s lidmi či učedníky, u nichž vzbuzují bázeň jeho mocné činy (Mt 14,26; J 6,19). Jinde při setkání s anděly (srv. L 24,5).

5. Kral. překládají tímto výrazem i další hebrejská slova.

6. strašidlo – hebr. pachad – to, co nahání starch. S. je v Ž 31,12 zubožený žalmista sám (ČEP nahání strach). V Oz 13,2 je v BKr strašidlo překladem hebr. `ácáv – modla, idol (v ČEP zde stvůra). V Jr 10,5 překládá ČEP výrazem strašák podle smyslu palmový špalek (tak BKr), který byl jako strašák užíván.