Sebevražda

heslo: sebevražda

autor: Brodský Štěpán    
       
předcházející heslo: Seba, Sebajci        
následující heslo: sebojský král

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků dobrovolné a předem promyšlené násilné ukončení vlastního života. Příběhy o ukončení života s. jsou zmíněny v Bibli na několika místech. S. zvolil jako konec svého života např. Samson (Sd 16,28-30) nebo Achítofel (2S 17,23) – oběšením, Zimrí spáchal s. zapálením královského paláce (1Kr 16,18), Ptolemaios Hlaváč (Makron) otrávením (2Ma 10,13) a s. chtěla zvolit i Sára, dcera Reúela (Tób 3,10). U vojáků bylo pokládáno za čestnou s. nabodnutí (nalehnutí) na meč (1S 31,4; 1Pa 10,4). Takto zemřel i spravedlivý žid Razis, když jej syrský vojevůdce Níkánór chtěl dát upálit (2Ma 14,37-46). V NZ se mluví jen o s. Jidáše (Mt 27,3-5). Z uvedených zmínek vidíme, že každý případ je třeba posuzovat z více hledisek, některé spíše jako sebezabití a jako krajní prostředek, který může zachránit druhé. Samson je např. v Žd 11,32 označen jako vzor víry. S. je v křesť. teologii a etice sice považována za jeden ze způsobů porušení přikázání Desatera nezabiješ (Ex 20,13; Dt 5,17), protože člověk vědomě maří a ukončuje svůj život, který mu dal Bůh, je však rozlišováno mezi s. a sebezabitím, případně sebeobětováním.