Hradba: Porovnání verzí
ebs>Moravec Bez shrnutí editace |
m (naimportována 1 revize) |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 28. 3. 2023, 12:19
heslo: hradba
autor: Pokorný Petr
předcházející heslo: hrad
následující odkazové heslo: hrdina
následující heslo: hrdlička
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. chómá, řec. teíchos. Ohrada, stavba ohraničující území, obývané lidmi či dobytkem. Jejím cílem je regulovat kontakt mezi sídlištěm a jeho okolím. Tato regulace má zabránit nebezpečí přicházejícímu zvenčí, někdy však také útěkům zevnitř. Městská hradba bývá tvořena řadou obytných domů s posílenou vnější stěnou, právě ona vytváří rozdíl mezi městy hrazenými
a vesnicemi neobehnanými hradbami
(např. Lv 25,30-31). V zemi Izraele je doložená urbanizace od počátku 3. tis. př. n. l., z doby přímé egyptské nadvlády v 2. polovině 2. tis. př. n. l. je známo několik hrazených měst (Šekem, Megido, Jeruzalém). V příbězích o poexilní obnově Jeruzaléma (zejm. v knize Neh) vyjadřuje h. program náboženské separace komunity navrátilců.
Dům nevěstky Rachaby byl v h-ách (Joz 2,15), na h-ch se konaly činy a obřady, které měly odradit nepřítele (zabití edomského prince Moábci – 2Kr 3,27), nedostavěné h. byly zvlášť chráněny stráží (Neh 4,7),na h-ách se mají připomínat Hospodinovy činy (Iz 62,6). Avšak h. Babylóna neobstojí před trestem Hospodinovým (Jr 51,58). Boháč se domnívá, že jeho h. je majetek (Př 18,11). V 2K 11,32n vypráví Pavel, jak jej v Damašku v noci spustili otvorem v h-ách, aby mohl uprchnout. V polemice s touto funkcí oddělovat, separovat spatřuje pavlovské pojetí Kristův přínos právě v tom, že zbořil zeď, která rozděluje.
(Ef 2,14).