Dva

heslo: dva

autor: Moravec Jan    
       
předcházející heslo: důvěra, důvěřovat        
následující heslo: dvanáct

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků hebr. š^enajim, řec. dyo. Kromě běžného konkrétního významu může být rétorickým vyjádřením malého počtu, množství, krátké doby: Nu 9,22; Mt 14,17; podobně obrat dva tři: 2Kr 9,32; Iz 17,6; Mt 18,20. Instruktivní je užití v 1Kr 17,12: v BKr doslovně sbírám dvě dřevě, ČEP interpretuje trochu dříví. Dvě hřivny jako malá investice a zodpovědnost, kterou lze osvědčit: Mt 25,22-23.

Symbolicky vyjadřuje jak jednotu (popř. jednotu protikladů), tak rozdělení a kontrast. Neslučitelnost dvojího např: služba dvěma pánům Mt 6,24; dvě brány Mt 7,13; dvě modelové postavy v podobenstvích: Mt 21,28.31; L 18,10 aj.

Shoda dvou zakládá svědectví. Věrohodné svědectví u soudu musí podat dva svědci (Dt 17,6; 19,15). Na to naráží Ježíš (J 8,17n), když se jako druhého svědka dovolává Otce. Jako dva eschatologičtí svědkové jsou voláni Zákon a Proroci resp. Mojžíš a Elijáš. Za 4,12-14; L 9,30nn a par.; Zj 11,3-12. Shodnou-li se dva v modlitbě, bude vyslyšena: Mt 18,19-20. Ježíš vysílá učedníky po dvou: Mk 6,7; Mt 21,1 aj.

Dvakrát opakované slovo znamená důraz, např. Amen amen pravím vám...

Významnou roli hrají dvojice, jejichž sounáležitost či komplementarita z nich tvoří jednotu. Např. desky Zákona na Sínaji Ex 32,15; dvojí přikázání lásky Mt 22,40 a par.

Na jednotě dvou je založeno manželství: Gn 2,24.

Menší roli hraje dvojka resp. dvacítka v kultu, zejm. v inventáři stanu setkávání (ovšem většinou jde o rozklad kulticky významnější čtyřky a čtyřicítky): Ex 25-26. Zejm. dva kameny na náprsníku velekněze Ex 28,9 a dva cherubové na slitovnici Ex 25,18; 37,8.

Viz též čísla.