Dan, Danovci

heslo: Dan, Danovci

autor: Dušek Jan    
       
předcházející heslo: daň        
následující heslo: daněk

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků hebr. dán, soudce či obhájce z hebr. d-j-n, tj. soudit, prosazovat právo, obhájit na soudu.

1. Pokolení izraelské; jeden z 12 kmenů Izraele, nazvaný podle prvního syna Jákoba a Rácheliny otrokyně Bilhy (Gn 30,6).

2. Město dobyté izraelským kmenem Dan až po obsazení a rozdělení země izraelskými kmeny (Joz 19,47). Toto město se původně jmenovalo Lajiš (Sd 18,7.14.27.29) nebo Lešem (Joz 19,47) a jeho obyvatelé žili po způsobu Sidónců (Sd 18,7). Podle Sd 18 přepadli Danovci Lešem u pramenů Jordánu a nazvali je Dan (Joz 19,47). Text Sd 18 situuje D. do severní oblasti Izraele, mezi Bášán a jižní Libanon. Odtud i výraz od Danu k Beer-šebě (např. 1S 3,20 atd.), kterým se vymezuje celé území Izraele. Jde o Tell el-Qadi na severu současného státu Izrael. Danovci v tomto městě po jeho obsazení zřídili svatyni, do které postavili modly ukradené Efrajimu (Sd 18,11-31).

V Danu nechal král Jarobeám I. postavit sochu zlatého býčka (1Kr 12,29-30), tato socha stála v D. ještě za vlády krále Jehúa (2Kr 10,29). V době Jarobeáma II. ještě prorok Ámos zmiňuje boha Danu (Am 8,14).