Zavrhnout, zavržení: Porovnání verzí

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
ebs>Moravec
Bez shrnutí editace
 
m (naimportována 1 revize)
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 28. 3. 2023, 12:22

heslo: zavrhnout, zavržení

autor: Čapek Filip    
       
předcházející heslo: závora        
následující heslo: zázrak

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. má'ás od sls. m-'-s a nebo méně částo n-t-š (LXX překládá obě slovesa jako apóthó), v NZ zvl. jako apodokimazó nebo athetó.

1. Uvést do nepřízně, odvrátit tvář od někoho či něčeho. Většinou se děje prostřednictvím Hospodinova proroky oznamovaného slova či soudu nad Izraelem, který se jako vyvolený lid (srv. antonymum, hebr. báchúr vyvolený od sls. b-ch-r) nebo jako jednotlivec proviňuje tím, že neposlouchá nařízení Tóry, zvl. pak tím, že slouží jiným bohům. Příkladem je Saul, který zavrhl Hospodinovo slovo (1S 15,23) a sám je Bohem zavržen jako král (tamt.). Výraz je třeba vnímat obecně ne jako absolutní a konečný soud (srv. na první pohled nekompromisní výrok z 2Kr 17,20), především jde-li o Izrael jako vyvolený národ, nýbrž spíše jako součást Božího pedagogického plánu, jenž nese zvl. teol. rukopis deuteronomistické školy (obsažena v Dt, Joz-2Kr a také jako výrazná redakční vrstva knihy Jeremjáš). Tato argumentace hrozby trestem, ale i nabídky možnosti obrácení se k Bohu (srv. hebr. sl. š-w-b vrátit, přivést zpět, které vyjadřuje možnost návratu /z exilu, z vyvržení/) má za cíl stále znovu připomínat těsné sepětí Hospodina s Izraelem i z toho plynoucí závazky pro Bohem vyvolený lid.

2. V NZ především o nepřijetí Krista, kterého Izrael podle evangelistů (Mt 21,42; Mk 12,10; L 20,17; srv. 1Pt 2,7) jako úhelný kámen zavrhl. Ježíš zde odkazuje na Ž 118,22 a dál sám sebe mesiášsky vykládá pomocí obrazů milovaného syna, kterého zabili zlí vinaři. Farizeové, s nimiž je pře vedena, podle Lk představu Kristova vyvolení odmítají již tím, že nepřijímají Janův křest (L 7,30). Nepřijetí Krista Židy interpretuje v apologii Izraele ap. Pavel v Ř 11, kde dobře v sz. duchu upozorňuje na nezpochybnitelné prvenství Izraele v Božím plánu. Stávající oddálení přijetí Krista jeho soukmenovci má podle Pavla především pedagogický záměr, jímž je ukázat Židům, že přijetí pohanů a jejich spasení (Ř 11,11-13) může být i spasením pro v hající Izrael (srv. také 1K 1,19).