Semeno: Porovnání verzí
m (naimportována 1 revize) |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
| hnasl = Semité | | hnasl = Semité | ||
}} | }} | ||
hebr. <span {{Hebr}}>zera`</span>, řec. <span {{Rec}}>sperma</span> | hebr. <span {{Hebr}}>zera`</span>, řec. <span {{Rec}}>sperma</span> | ||
1) rostlinné s., osivo [<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Gn_1,11n;_47,23 Gn 1,11n; 47,23]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Kaz_11,6 Kaz 11,6]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mt_13,24.27.32.37n Mt 13,24.27.32.37n]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Mk_4,31 Mk 4,31]</span>]. | |||
2) mužské sperma [<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Lv_15,16;_22,4 Lv 15,16; 22,4]</span>]. Prastará lidová představa totiž chápe ''sperma virile'' jako (rostlinné) semeno – odtud i název ''sperma''. Muž <q>zasívá</q>, kdežto úloha ženy je čistě pasivní: v ní s. vzejde a nakonec se narodí dítě. Tak jako je v rostlinném s. už určeno, co z něho vyroste, určuje povahu potomka vlastně muž, kdežto žena může jeho další osud ovlivnit jen negativně. Funkce vajíčka a oplození byla vysvětlena teprve v 19. st. | 2) mužské sperma [<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Lv_15,16;_22,4 Lv 15,16; 22,4]</span>]. Prastará lidová představa totiž chápe ''sperma virile'' jako (rostlinné) semeno – odtud i název ''sperma''. Muž <q>zasívá</q>, kdežto úloha ženy je čistě pasivní: v ní s. vzejde a nakonec se narodí dítě. Tak jako je v rostlinném s. už určeno, co z něho vyroste, určuje povahu potomka vlastně muž, kdežto žena může jeho další osud ovlivnit jen negativně. Funkce vajíčka a oplození byla vysvětlena teprve v 19. st. | ||
| Řádek 20: | Řádek 22: | ||
[[Kategorie: Sokol Jan (autor)]] | [[Kategorie: Sokol Jan (autor)]] | ||
Aktuální verze z 19. 12. 2023, 18:29
heslo: semeno
autor: Sokol Jan
předcházející heslo: Semeiáš Ramatský
následující heslo: Semité
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. zera`, řec. sperma
1) rostlinné s., osivo [Gn 1,11n; 47,23; Kaz 11,6; Mt 13,24.27.32.37n; Mk 4,31].
2) mužské sperma [Lv 15,16; 22,4]. Prastará lidová představa totiž chápe sperma virile jako (rostlinné) semeno – odtud i název sperma. Muž zasívá
, kdežto úloha ženy je čistě pasivní: v ní s. vzejde a nakonec se narodí dítě. Tak jako je v rostlinném s. už určeno, co z něho vyroste, určuje povahu potomka vlastně muž, kdežto žena může jeho další osud ovlivnit jen negativně. Funkce vajíčka a oplození byla vysvětlena teprve v 19. st.
3) Proto znamená s. velmi často vůbec potomky, potomstvo. Někdy v jednotném čísle (Gn 4,25; Iz 59,21; Mt 22,24n; Mk 12,19-22), nejčastěji však jako souhrnné označení všech, kdo pocházejí z téhož otce – a mají tudíž také právo na jeho dědictví. Tento přenesený smysl převládl natolik, že Gn 3,15 mluví o semeni
ženy. Moderní překlady proto také často tlumočí jako potomstvo
(Gn 7,3; 13,16; 15,13.18; 21,13; 22,17; 28,14; 32,12; 2Kr 11,1; Ezd 2,59).
4) Dalším rozšířením může s. znamenat společenství lidí i bez tělesného příbuzenství. Tak potomstvo (s.) služebníků
(Ž 69,37), požehnaných
(Iz 65,13), spravedlivých
(Př 11,21), zlovolníků
(Iz 1,4; 14,20) plémě (s.) svévolníků
(Ž 37,28). Podobně v NZ pro rozlišení, pro koho platí Hospodinovo zaslíbení (Sk 3,25; 7,5n; Ř 4,13.16.18; 9,7n; 11,1; Ga 3,7n.16.29; 4,22; Žd 2,16).
5) Rostlinné s. je však nápadné ještě také tím, jak z nepatrného a zdánlivě neživého zrnka vyroste velká rostlina. Stačí, aby s. padlo do dobré půdy, mělo vláhu a světlo, a roste už samo, až nakonec dospělá rostlina přinese množství nových s. Proto se v NZ s. často používá jako obraz Božího království (Mk 4,31), Ježíšova kázání a Božího slova (rozsévač Mt 13,37), anebo nepatrných počátků, z nichž pak samy od sebe a nepozorovaně vyrostou závažné důsledky – dobré i zlé (Mt 13,24).