Pohoršovat, pohoršení

heslo: pohoršovat, pohoršení

autor: Pokorný Petr    
       
předcházející heslo: pohlavár        
následující heslo: pohrdat

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků hebr. k-š-l; makšélá, mikšól aj., řec. skandalizó, skandalon, jednání, které vede k něčí vnitřní zkáze. skandalon je doslova past, léčka, přeneseně svod. V Sf 1,3 je p. všechno lidské odcizení a špatnost, které Bůh na posledním soudu odstraní.

Ježíš varuje před p. – jednáním, které druhému klade překážky na cestě k cíli danému Bohem (Mk 9,42 par.). K p. vede vnitřní nekázeň, před níž varují Ježíšovy vyhrocené výroky: Svádí-li tě k hříchu tvá ruka, utni ji (Mk 9,43-47). I dovnitř křesťanské obce platí pravidlo nepohoršovat toho, kdo není silný ve víře, kdo nedovede rozeznat, co je podstatné, a co ne. Pavel např. vysvětluje, že jedení masa obětovaného modlám, které bylo potom prodáváno v krámech, není hříchem, ale kvůli slabému ve víře, který by v tom viděl znevážení víry, nebo by to napodobil, ale bez vnitřního vhledu a se špatným svědomím, je třeba se tohoto projevu svobody víry vzdát. V tom případě silný ve víře musí ustoupit, aby nepohoršil (1K 8,13; Ř 14,13).

Je však i p., které ve svém (původně židovském) okolí vyvolává sám postoj víry (farizeové se pohoršují nad tím, že Ježíš klade důvěru v Boha nad kultické předpisy Mt 15,12; sr. Mt 11,6) i samo základní křesťanské vyznání o ukřižovaném a Bohem vzkříšeném Mesiáši (tedy: žádná naděje nemůže obejít skutečnost smrti a vynucené pasivity): Ř 9,32n; 1Pt 2,8 (s odvoláním na Iz 8,14). To je p., které odstranit nelze, nemá-li se člověk vzdát víry.

O to nápadnější je, jak jsou výzvy k ohledu na slabšího ve víře, tedy to, že křesťan se v určité situaci má vzdát uplatňování své vnitřní svobody, mimořádně hlubokým projevem sociálního charakteru víry.