Sůl

heslo: sůl

autor: Brodský Štěpán    
       
předcházející heslo: Sukót-benót
následující odkazové heslo: Sulamitská      
následující heslo: Sumer

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků hebr. melach, řec. halas, hals, nerost, důležitá minerální přísada potravy. Jména měst (Ír-melach – Město soli), moře (Solné moře /Gn 14,3/ = Mrtvé moře) i údolí (Solné údolí; 2S 8,13) naznačují, že v Palestině byla sůl užívána a těžena již v předhistorické době. Vyprávění o ženě Lotově proměněné v solný sloup je dokladem toho, že vědomí o významu soli a vznik etiologických vyprávění v oblasti výskytu soli (solných sloupů; Gn 19,26; Moudr 10,7) provázelo Izrael od jeho počátků. U Mrtvého moře se sůl těžila, jinak se získávala také odpařováním mořské vody (Ez 47,11). Pustota míst, kde se vyskytuje sůl se stala obrazem zkázy (Dt 29,22: nevzklíčí v ní žádná bylina), Božího soudu (Sír 29,23) a opakem zaslíbeného věku úrody a hojnosti. Jinak s. sloužila i k očišťování (Ez 43,23-24)(bránila zkáze potravin). Význam očištění a soudu se spojuje ve zvyku solit území dobytých nepřátelských – znamení toho, že nemají být obnovena (Sd 9,45).

S. byla odedávna užívána jako prostředek k ochucení a konzervaci potravy (Jb 6,6) a patřila k důležitým potřebám společnosti (Sír 29,26). Z těchto důvodů byly soleny i oběti (Lv 2,13; 2Pa 13,5), šlo tak o smlouvu soli (tj. potvrzenou solí) s Hospodinem (Nu 18,19). Obchod solí a daň ze soli hrály v společnosti závažnou roli. Jako pokus smír nabídl Seleukovec Démétrios I. vzbouřivším se Židům, že je osvobodí od dani ze soli (1Ma 10,29).

V NZ hraje významnou roli Ježíšovo slovo k jeho žákům: Vy jste sůl země (Mt 5,13; sr. Mk 9,50) vyjadřující jedinečnost jejich poslání. Evangelium má prostoupit společnost jako sůl ochutí všechno, s čím přijde do styku. Druhá část výroku o soli, která ztratí svou slanost, je paradox. Ježíš s paradoxy (v tomto smyslu jde o oxymoron) pracoval (viz velbloud uchem jehly; Mk 10,25par.). Jinak by mohlo jít o narážku na zkušenost, že sůl byla u Mrtvého moře prostoupena sádrovcem, z něhož se časem vypařila, takže zbylo něco, co z hlediska běžné zkušenosti byla neslaná sůl.