Kolo: Porovnání verzí
ebs>Moravec Bez shrnutí editace |
m (naimportována 1 revize) |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 28. 3. 2023, 12:20
heslo: kolo
autor: Čapek Filip
předcházející heslo: koleno
následující heslo: kolometrie
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. 'ófán nebo galgal, řec. trochos.
1. Součást vozby (sr. Ex 14,25). Doložená již v 4. tisíciletí př. n. l. v Sumeru a později v Egyptě a Asýrii. Většinou byly vozby dvoukolé, čtyřkolé vozby užívali Chetité a Asyřané.
2. V 1Kr 7,27-37 tvoří část deseti bronzových stojanů, které Šalomoun vyrobil jako součást chrámové výbavy. Každý stojan měl čtyři kola, s nimiž byl spojen osami.
3. U Ez jde především v 1. a 10. kapitole o součást vidění proroka Ezechiele v bab. exilu u průplavu Kebar. V Ez 1,16-21 má každá ze čtyř prorokem líčených bytostí před sebou po jednom kole
(v. 16) a to se třpytí jako chrysolit a je stejné jako ostatní kola. Bytosti se pod vedením ducha pohybují spolu s koly všemi směry, aniž by musela kola zatáčet. V analogické scéně z 10. kapitoly jsou bytosti nahrazeny cheruby.
4. V Jk 3,6 užito v souvislosti s ohrožením života spočívajícím v nekontrolovaném mluvení. ČEP překládá řec. mystickou frázi trochos tés geneseós (doslovně /kolo/běh zrození
), což je termín převzatý z učení Orfiků – skupin zasvěcenců Orfeových – hnutí sahajícího do počátků řecké kultury. Život byl podle Orfiků osudovým koloběhem, z něhož se lidská duše vykupovala stálým převtělováním o očišťováním. V tomto smyslu bychom měli Jk 3,6 chápat tak, že neukázněný jazyk kolo rození podpaluje a uvádí v pohyb. Pro tento výklad mluví i skutečnost, že podle téhož verše je zlý jazyk sám podpalován (uváděn v činnost, ne ničen) pekelným plamenem. V obecném povědomí helénistické kultury byl tento výraz užívám pro život v jeho nepředvídatelné a až hrozivé stránce – jako řada výkyvů mezi štěstím a utrpením. Neukázněné mluvení tuto osudovou stránku života posiluje. V ČEP přeloženo život
.