Abdijáš: Porovnání verzí
ebs>Moravec Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
jméno osoby i biblické knihy | jméno osoby i biblické knihy | ||
1. Rabínská tradice identifikovala A. s mužem žijícím v době panování krále Achaba (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=1Kr_18,3-4 1Kr 18,3-4]</span>) (hebr. <span {{Hebr}}>`óvadjáhú</span>; v ČEP [[Óbadjáš]]), existuje však podobnost mezi texty <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Jr_49,7-22 Jr 49,7-22]</span> (věštba proti Edómu) a <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Abd_1-11 Abd 1-11]</span>. Abdijáš je tedy zřejmě literární dílo reagující na to, že Edómci ([[Edóm]]) měli podíl na vyplenění Jeruzaléma r. 587 př. n. l. po jeho dobytí babylónským králem [[Nebúkadnesar|Nebúkadnesarem]]. O osobě proroka Abdijáše víme jen tolik, kolik lze vyčíst z tohoto nejkratšího spisu SZ, který vznikl patrně nedlouho po pádu Jeruzaléma. | == 1. osoba == | ||
Rabínská tradice identifikovala A. s mužem žijícím v době panování krále Achaba (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=1Kr_18,3-4 1Kr 18,3-4]</span>) (hebr. <span {{Hebr}}>`óvadjáhú</span>; v ČEP [[Óbadjáš]]), existuje však podobnost mezi texty <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Jr_49,7-22 Jr 49,7-22]</span> (věštba proti Edómu) a <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Abd_1-11 Abd 1-11]</span>. Abdijáš je tedy zřejmě literární dílo reagující na to, že Edómci ([[Edóm]]) měli podíl na vyplenění Jeruzaléma r. 587 př. n. l. po jeho dobytí babylónským králem [[Nebúkadnesar|Nebúkadnesarem]]. O osobě proroka Abdijáše víme jen tolik, kolik lze vyčíst z tohoto nejkratšího spisu SZ, který vznikl patrně nedlouho po pádu Jeruzaléma. | |||
2. Kniha Abdijášova je čtvrtá ze dvanácti tzv. Malých proroků. Obsahuje pouhých 21 veršů. Tématem prorockého výroku knihy A. je vztah Izraele k Edómským, jejichž praotcem byl podle tradice Ezau. Vyhlašuje soud vyřčený proti [[Edóm|Edómu]] a jiným národům }srv. Pl 4,21-22; ž137,7-9; mI 7,8-10 – tzv. modlitby proti nepřátelům. Kniha A. může být sbírkou takových výroků, spojenou jménem A.Závěrečné verše knihy vyslovují víru v návrat na [[Sijón]] a nové obsazení země, jež bude nastolením [[království Boží (nebeské)|království Božího ]]. | == 2. kanonická kniha SZ == | ||
Kniha Abdijášova je čtvrtá ze dvanácti tzv. Malých proroků. Obsahuje pouhých 21 veršů. Tématem prorockého výroku knihy A. je vztah Izraele k Edómským, jejichž praotcem byl podle tradice Ezau. Vyhlašuje soud vyřčený proti [[Edóm|Edómu]] a jiným národům }srv. Pl 4,21-22; ž137,7-9; mI 7,8-10 – tzv. modlitby proti nepřátelům. Kniha A. může být sbírkou takových výroků, spojenou jménem A.Závěrečné verše knihy vyslovují víru v návrat na [[Sijón]] a nové obsazení země, jež bude nastolením [[království Boží (nebeské)|království Božího ]]. | |||
Zdá se, že s ohledem na Edóm se všechny texty odvolávají na stejné události. Jejich dominantní myšlenkou je přesvědčení, že nakonec bude nepřítel potrestán rukou Hospodinovou. Historicky doložitelnou katastrofou, která na Edóm dolehla, je invaze sousedních arabských kmenů, které okupovaly území Edómců v 6. st. př. n. l. Území zůstalo neosídlenou pustinou po celé období perské nadvlády. | Zdá se, že s ohledem na Edóm se všechny texty odvolávají na stejné události. Jejich dominantní myšlenkou je přesvědčení, že nakonec bude nepřítel potrestán rukou Hospodinovou. Historicky doložitelnou katastrofou, která na Edóm dolehla, je invaze sousedních arabských kmenů, které okupovaly území Edómců v 6. st. př. n. l. Území zůstalo neosídlenou pustinou po celé období perské nadvlády. | ||
| Řádek 18: | Řádek 20: | ||
[[Kategorie: Kajlík Vladimír (autor)]] | [[Kategorie: Kajlík Vladimír (autor)]] | ||
Aktuální verze z 13. 12. 2023, 18:41
heslo: Abdijáš
autor: Kajlík Vladimír
předcházející heslo: Abba
následující heslo: Abdón
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
jméno osoby i biblické knihy
1. osoba
Rabínská tradice identifikovala A. s mužem žijícím v době panování krále Achaba (1Kr 18,3-4) (hebr. `óvadjáhú; v ČEP Óbadjáš), existuje však podobnost mezi texty Jr 49,7-22 (věštba proti Edómu) a Abd 1-11. Abdijáš je tedy zřejmě literární dílo reagující na to, že Edómci (Edóm) měli podíl na vyplenění Jeruzaléma r. 587 př. n. l. po jeho dobytí babylónským králem Nebúkadnesarem. O osobě proroka Abdijáše víme jen tolik, kolik lze vyčíst z tohoto nejkratšího spisu SZ, který vznikl patrně nedlouho po pádu Jeruzaléma.
2. kanonická kniha SZ
Kniha Abdijášova je čtvrtá ze dvanácti tzv. Malých proroků. Obsahuje pouhých 21 veršů. Tématem prorockého výroku knihy A. je vztah Izraele k Edómským, jejichž praotcem byl podle tradice Ezau. Vyhlašuje soud vyřčený proti Edómu a jiným národům }srv. Pl 4,21-22; ž137,7-9; mI 7,8-10 – tzv. modlitby proti nepřátelům. Kniha A. může být sbírkou takových výroků, spojenou jménem A.Závěrečné verše knihy vyslovují víru v návrat na Sijón a nové obsazení země, jež bude nastolením království Božího .
Zdá se, že s ohledem na Edóm se všechny texty odvolávají na stejné události. Jejich dominantní myšlenkou je přesvědčení, že nakonec bude nepřítel potrestán rukou Hospodinovou. Historicky doložitelnou katastrofou, která na Edóm dolehla, je invaze sousedních arabských kmenů, které okupovaly území Edómců v 6. st. př. n. l. Území zůstalo neosídlenou pustinou po celé období perské nadvlády.
Doba vzniku a kompozice poslední části A. (Abd 19-21) nejsou známy. Většina badatelů se shoduje v názoru, že jde o pozdější dovětek knihy, ve kterém je osud Edómských zobrazen v eschatologické zkratce triumfálním vítězstvím Izraele při nastolení království Hospodinova.