Vyprat

heslo: vyprat

autor: Tydlitátová Věra    
       
předcházející heslo: vyprahlý        
následující heslo: vypudit

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků hebr. k-b-s, řec. plynó. Možnost praní oděvu stejně tak jako jeho bělení bylo v denním životě znakem určitého komfortu a radostného naladění, tedy viditelným znamením požehnání. Proto se člověk účastnil slavností a náboženských obřadů v čistém oděvu a případně i ozdobený šperky. Naproti tomu zanedbání péče o zevnějšek včetně praní šatů bylo znamením pokání nebo smutku (2S 19,25).

Vyprání oděvu bylo metaforou duchovní očisty (Ž 51,4-9) nebo božího soudu: Bude jako oheň taviče, jako louh těch, kdo bělí plátno. (Mal 3,2). Sedm andělů ze Zj 15,6 je oděno v bělostná roucha. Ti, kteří prošli velikým soužením a stojí před božím trůnem, vyprali a vybílili svá roucha v krvi Beránkově (Zj 7,14).

V tzv. Jákobově závěti (Gn 49,11) se říká o Judovi: Své oslátko si přiváže k vinné révě, mládě své oslice k révoví. Oděv svůj vypere ve víně, háv knížecí v krvi hroznů.

Víno zde je jednak symbolem hojnosti a požehnání, jeho červená barva je purpurovou barvou knížecích oděvů, jednak může odkazovat na barvu krve a na všechny její kultické významy. Tyrský purpur býval spojován s barvou krve už ve starověku, např u Homéra: krev purpurového zabarvení. Na Judův purpurový šat myslí zřejmě pisatel Zj 19,13-14. Mesiáš přijíždí na bílém koni v plášti pokropeném krví a za ním jede nebeské vojsko oděné v bělostném kmentu. Že krvavá barva je heraldickou barvou Judy, je zřejmé i z toho,že mu ve velekněžském náprsníku (hebr. chóšen) náležel rubín (hebr. nófech). Jednotlivé přísliby učiněné Judovi poukazují k budoucímu mesiášskému poslání krále z tohoto kmene, myslí se zde nepochybně na Davida. NZ pak tato zaslíbení vztáhl na Krista.