Útočiště

heslo: útočiště

autor: Chalupa Petr    
       
předcházející heslo: utlačovat
následující odkazové heslo: útočištná města      
následující heslo: utrhat

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků hebr. mach^asé; řec. katafeuxis. Podstatné jméno útočiště označuje přímo či obrazně úkryt (skrýš), který zaručuje bezpečí (Iz 4,6; Ž 91,2.9; 104,18). Nejčastěji se s ním setkáme v žalmech, kde vyjadřuje důvěru (jednotlivce) v Hospodina, který je útočištěm (Ž 46,2; 61,4; 62,8n; 71,7; 94,22; 142,6; Iz 25,4; Jr 17,17). O těch, kdo důvěřují v Hospodina, se hovoří doslova jako o utíkajících se k Hospodinu (Ž 2,12; 5,12; 17,7). Sloveso utíkat se znamená jednak vyhledávat chráněný (azylový) prostor (např. svatyni, kde se člověk obrazně utíká pod Hospodinova křídla – Rt 2,12; Ž 36,8; 57,2), ale také vnitřní postoj lidí, kteří se modlí (Ž 61,5). Je totiž možno přímo utíkat se k Hospodinu (Ž 7,2; 11,1; 16,1; 25,20; 31,2; 57,2; 71,1; 141,8). Také otec může být útočištěm svým dětem, jestliže je učí bázni před Hospodinem (Př 14,26). Zvláštní význam měla tzv. útočištná města, která poskytovala azyl člověku, jenž neúmyslně někoho zabil (Nu 35,6.12-15.25-28.32; Dt 19,3.10nn). V takovém městě byl chráněn před krevní mstou, než byl řádným soudem uznán vinným nebo osvobozen. Jestliže mu hrozilo nebezpečí i v případě osvobozujícího rozsudku, mohl v azylovém městě zůstat. V Dt 4,41-43 určuje Mojžíš tři taková města: Beser, Rámot a Gólan. Jozue k nim přidává další tři: Kedeš, Šekem a Chebrón (Joz 20,7). V. t. strž.