Slon

heslo: slon

autor: Lukeš Jiří
autor: Černohous Josef  
       
předcházející heslo: slitovnice        
následující heslo: sloup

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků se vyskytuje v Knihách Makabejských (LXX), řec. elefas. BKr překládá termínem slon nepřesně hebr. b^ehémót v Jb 40,10. Ve SZ se objevuje slonovina; hebr. šén zn. zub, kel, slonová kost, slonovina. Hebr. šénhábím, slonovina, je složenina z šén a pravděp. eg. ozn. pro slona. LXX: řec. elefantinos, slonovina. Slon patří do čeledi slonovití (elephantidae). Na zeměkouli se dnes vyskytují jen dva druhy, s. africký (loxodonta africana) a s. indický (elephas maximus). S. africký obýval dříve i území severní Afriky, kde se vyskytovaly rozsáhlé lesy s hojným rostlinstvem. V období helénismu byli s. (indičtí) používáni k válečným účelům (Ptolemaiovci, Kartagiňané; Lýsiás jich měl v armádě 32 v boji proti Židům r. 163 př. n. l., 1Mak 6,30, a Antiochos Veliký dokonce 120, 1Mak 8,6.8). Dle některých autorů šlo o malou rasu s. (s. nubijské či libyjské), která již vyhynula, avšak pravděpodobnější je, že se jednalo o s. dovezené z Indie (1Ma 6,34-37). Slonovina byla považována za vzácnou surovinu, která se dovážela ze zámoří, sloužila jako výraz majestátu i luxusu (1Kr 10,18.22; Ž 45,9; Zj 18,12).