Rákosové moře: Porovnání verzí
ebs>Moravec Bez shrnutí editace |
m (naimportována 1 revize) |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 28. 3. 2023, 12:22
heslo: Rákosové moře
autor: Hruška Blahoslav
předcházející heslo: rákos
následující heslo: Rám
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
Hebr. jam súp, v LXX erythra thalassa, ve Vulgátě Mare Rubrum, BKr Rudé moře. Dosud neznámá a přesně neidentifikovaná vodní plocha na dlouhé cestě, po které vyvedl Mojžíš Izraelce z Egypta. Vodstvo, které Hospodin rozdělil, takže Izraelci přešli po suchu a egyptské vojsko pronásledovatelů utonulo, bývá na základě latinského rubrum v LXX považováno za mokřadla na severních březích Suezského nebo Akabského zálivu Rudého moře, zarostlá rákosem (Ex 13,18; Dt 1,1; Sd 11,16) – odtud vžitý český překlad Rákosové moře.
U řeckých autorů bylo jméno Rudé moře spojováno i s Arabským mořem a Perským zálivem, snad až k ústí řeky Indus.
Vzhledem ke starověkým změnám průběhu pobřeží Středozemního moře v severovýchodní části nilské Delty nelze vyloučit, že Rákosové moře
označovalo krajinu v soustavě tzv. Hořkých rákosových (u starých Egypťanů papyrusových
) jezer a bažin na sever a severovýchod od dnešního Suezského průplavu. Bližší identifikace je zatím nemožná, a to i přes četné geografické údaje (Ex 23,31; Nu 14,25; 21,4; 33,8.10-11; Dt 1,40; 2,1; Sd 11,16; 1Kr 9,26; 2Kr 8,17; Jr 49,21) a poměrně podrobný popis zázračné události (Ex 13-15; srovnej Joz 2,10; 4,24; 24,6-7; Ž 66,6). Klimatologové v letech 1945-1947 zaznamenali po prudké změně srážkové křivky a teplot překvapivé vysušení mokřadel u Hořkých jezer (Ex 14,21), ale jednalo se zřejmě o naprosto ojedinělý jev. Rákosové moře je nejdříve zmiňováno v souvislosti s egyptskými ranami, kdy Hospodin obrátil mořský vítr
vrhl do jeho vod kobylky (Ex 10,19; 13,18).