Provincie římské: Porovnání verzí

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
ebs>Moravec
Bez shrnutí editace
 
m (naimportována 1 revize)
(Žádný rozdíl)

Verze z 28. 3. 2023, 12:22

heslo: provincie římské

autor: Korte Daniel    

předcházející odkazové heslo: proutek      
předcházející heslo: protoevangelium
následující odkazové heslo: provinění      
následující heslo: prozíravost, prozíravý

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
lat. provincia. Etymologicky nejasný pojem obecně označující věcně a prostorově oblast působnosti římského úřadu: tak např. provincia urbana označovala kompetenci, již měl pro jurisdikci praetor urbanus. Po dobytí Sicílie v první punské válce se tomuto pojmu dostalo zvláštního významu, když se jím r. 227 př. n. l. začala označovat mimoitalská území spravovaná místodržícím majícím imperium, tj. svrchovanou vládní moc. Prvními provinciemi se po Sicílii staly Sardinie s Korsikou, po druhé punské válce Hispánie, další následovaly v souvislosti s římskou expanzí ve Středomoří. Provinciemi se stávaly země sousedící s řím. říší, s nimiž byly udržovány diplomatické styky a které měly přechodně statut vazalských států. Helénistická království získaná válkou dostávala od vojevůdce a senátní komise navržený a senátem potvrzený zákon o provinciích, lex provincialis, který bral ohled na kulturu země a způsob jejího nabytí. Lokální správa a nižší soudy zůstávaly v kompetenci obcí pod dohledem místodržícího, který rovněž dohlížel na to, aby místní úřady obsazovali Římu věrní aristokraté, a svolával sněmy (conventus). Provinciálové museli jakožto peregrini (přespolní) odvádět naturálie a peníze, cla a dávky; daně vybírali většinou publicani (nájemci daní, kral. publikáni). Část půdy byla přeměněna na státní majetek (ager publicus), část dána k disposici řím. kolonistům. Kulturní a náboženský život provincií zůstával nedotčen.

R. 27 př. n. l. byla říše rozdělena na provincie císařské a senátní. Augustus převzal provincie, jejichž ochrana vyžadovala vojsko, zatímco senátní provincie bývaly pacifikované; přiřknutí té či oné provincie císaři či senátu se ovšem tu a tam střídalo. Senátní provincie spravoval vždy po jeden rok prokonsul, bez ohledu na to, zda již předtím byl konsulem nebo jen praetorem. Císař spravoval své provincie prostřednictvím svých zvláštních legátů (legati Augusti pro praetore), kteří často zůstávali v provincii i více let; menší císařské provincie podléhaly prokurátorům nebo praefektům. Zvláštní postavení měl díky svému politickému a hospodářskému významu Egypt, který podléhal přímo císaři, a jeho místodržitel (praefectus Aegypti), vždy z jezdeckého stavu, byl pokládán za místokrále. Císař dohlížel prostřednictvím svého imperium proconsulare maius i na senátní provincie. Příjmy z provincií tvořily hlavní finanční zdroje pro císařskou pokladnu (fiscus).

Udělování římského občanství vyšším vrstvám provinciálů a městských práv municipií a kolonií provinciálním obcím spolu s osídlováním provincií římskými kolonisty, mísení místních a římských zvyků, obyčejů a kultů a vzájemné prorůstání místního a řím. práva v právo říšské tak podporovalo postupnou romanizaci provincií.

NZ výslovně uvádí provincii Kilikii, odkud pocházel Pavel (Sk 23,34), a Asii, kterou procházel na svých misijních cestách (Sk 16,6; 19,10; 19,26-27; 19,31; 20,16; 21,27), nepřímo Sýrii (Sk 25,1). Judsko patřilo do provincie Syrské (L 2,2) a podléhalo místnímu prokurátorovi, který měl sídlo v Cesareji přímořské (L 3,1).

Přehled provincií (v závorce rok jejich připojení):

Sicílie (Sicilia) (242 př. n. l.)

Sardinie a Korsika (Sardinia et Corsica) (227 př. n. l.)

Hispánie Přední a Zadní (Hispania citerior et ulterior) (197 př. n. l.)

Makedonie (Macedonia) (148 př. n. l.)

Achaia (146 př. n. l.) (připojena k Makedonii)

Afrika (Africa) (146 př. n. l.)

Asia (129 př. n. l.)

Galie Narbonská (Gallia Narbonensis) (121 př. n. l.)

Kilikie (Cilicia) (102 př. n. l.)

Galie Předalpská (Gallia Cisalpina) (81 př. n. l.)

Kyréné (Cyrene) (74 př. n. l.)

Kréta (Creta) (64 př. n. l.)

Pontos (63 př. n. l.)

Sýrie (Syria) (63 př. n. l.)

Kypr (Cyprus) (58 př. n. l.)

Numidie (Africa nova) (46 př. n. l.)

Egypt (Aegyptus) (30 př. n. l.)

Galatie (Galatia) (25 př. n. l.)

Akvitánie (Aquitania) (16 př. n. l.)

Galie Lugdunská (Gallia Lugdunensis) (16 př. n. l.)

Galie Belgická (Gallia Belgica) (16 př. n. l.)

Noricum (15 př. n. l.)

Raetie (Raetia) (15 př. n. l.)

Pannonie (Pannonia) (9-10 n. l.)

Kappadokie (Cappadocia) (17 (n. l.)

Mauretanie (Mauretania) (42 n. l.)

Británie (Britannia) (43 n. l.)

Thrákie (Thracia) (46 n. l.)

Judea (Iudea) (72 n. l.)

Moesie Horní a Dolní (Moesia superior et inferior) (86 n. l.)

Germánie Horní a Dolní (Germania superior et inferior) (90 n. l.)

Arábie (Arabia) (106 n. l.)

Dákie (Dacia) (107 n. l.)

Arménie (Armenia) (114 n. l.)

Mezopotámie (Mesopotamia) (115 n. l.)

Asýrie (Assyria) (115 n. l.)