Pozdravovat

heslo: pozdravovat

autor: Sokol Jan    
       
předcházející heslo: povstalec        
následující heslo: pozemský

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků přát dobré jako znamení přátelství a úcty při setkání. Pozdrav nabýval někdy podoby krátkého obřadu (proto se Ježíšovi poslové nemají zdržovat zdravením – L 10,4; srv. 2Kr 4,29).

Pův. přání pokoje (1S 25,6; L 24,36; 10,5) nebo dlouhého života (1Kr 1,31) nahrazuje v helénistické době přání zdraví či zdaru (Mt 26,49; 27,29; L 1,28). Stv. pozdravy byly zpravidla náboženské, často obřadné (Gn 18,2; Ex 18,7; 1S 25,23; 2S 20,9), zvlášť když se jednalo o uvítání hosta. S tím souvisí i zvyk objetí a políbení (Ř 16,16; 1K 16,20; 2K 13,12) jako výraz důvěrného společenství. V bibli se s p. spojuje představa skutečného požehnání (Gn 43,29; Rt 2,4; 3,10; Ž 129,8; L 1,28), někdy jako přenosu jakési síly (Mt 10,12n; L 10,5), která se vrátí, není-li jí pozdravený hoden.

Poněkud odlišná je forma písemného p. v dopisech, buď jako součást oslovení (Ezd 5,7; 1Ma 10,18; Ř 1,1nn; 1Te 1,1) nebo na závěr (Sk 15,29; Ř 16,21nn; Ko 4,10; Ga 6,18; 1Te 5,26nn; Fp 4,21; Fm 23n), často s osobním důrazem a vlastní rukou (1K 16,21; Ko 4,18; 2Te 3,17).