Vidění: Porovnání verzí
ebs>Moravec Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
| hnasl = vidět | | hnasl = vidět | ||
}} | }} | ||
1. | == 1. Starý zákon == | ||
hebr. <span {{Hebr}}>mach<sup>a</sup>zé</span>, <span {{Hebr}}>cházón</span>, <span {{Hebr}}>chizzájón</span>, <span {{Hebr}}>cházút</span>, <span {{Hebr}}>mar<sup>e</sup>'á</span>. Deriváty slovesa <span {{Hebr}}>ch-z-h</span>, vidět, zřít, mít vidění nebo <span {{Hebr}}>r-'-h</span>, vidět. Sloveso <span {{Hebr}}>ch-z-h</span> je terminus technicus pro přijetí prorockého zjevení. Subjektem vidění může být vidoucí, <span {{Hebr}}>chózé</span>, <span {{Hebr}}>ró'é</span> (podle <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=1S_9,9 1S 9,9]</span> se prorok dříve nazýval vidoucí), [[prorok, prorokovat|prorok]], <span {{Hebr}}>náví'</span>, [[věštec, věštit|věštec]] (slovesný kořen <span {{Hebr}}>q-s-m</span>), ale i Abraham (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Gn_15,1 Gn 15,1]</span>), Bileám (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_24 Nu 24]</span>), Mojžíš (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_12,6-8 Nu 12,6-8]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Dt_34,10 Dt 34,10]</span>; sr. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ex_33,11.20 Ex 33,11.20]</span>, kde člověk nesmí vidět Boha, aby nezemřel). Podobně: Mojžíš a 70 starších viděli Boha Izraele (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ex_24,11 Ex 24,11]</span>); Jákob viděl Boha v Penuel (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Gn_32,31 Gn 32,31]</span>). Sr. též výpověď Jobovu (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Jb_19,26-27 Jb 19,26-27]</span>). K vidění nedochází ve snu, nýbrž ve změněném stavu vědomí, jehož hranice je obtížné definovat. Např. hebr. <span {{Hebr}}>tardémá</span> označuje stav na pomezí bezvědomí, spánku a transu. Průběh vize je popsán v <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_24 Nu 24]</span> (Bileám). Vize tělesně zasahuje proroka (sr. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Iz_6 Iz 6]</span>), je znakem prorocké existence a ovlivňuje celý prorokův život (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Jr_1;_20,7 Jr 1; 20,7]</span>). Vidění v Bibli je neodlučitelné od slyšení. Slovo Hospodinovo se děje ve vidění a vidění je někdy jeho synonymem (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_12,6-8 Nu 12,6-8]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=1S_3,15 1S 3,15]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=2S_7,4.17 2S 7,4.17]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Iz_29,11 Iz 29,11]</span>). V Pentateuchu je vizionářem a hlavním příjemcem zjevení Mojžíš, který je tak předřazen pozdější profétii. <q>Vidění</q> se později stalo literárním žánrem, tvoří nadpisy prorockých knih (např. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Iz_1,1 Iz 1,1]</span>). Prorokování z vidění se vyskytovalo v různých kulturách starověkého předního Východu (viz např. modelové vystoupení Míkajáše, syna Jimlova, na dvoře krále Achaba, <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=1Kr_22,9-28 1Kr 22,9-28]</span>) a v symbolice a ikonografii vizí se objevují podobné motivy v celém starověkém Orientu. | |||
2. | == 2. Nový zákon == | ||
Vidění ve Zjevení Janově patří k žánru apokalypsy (viz [[apokalyptika]]), podobně jako v intertestamentární lit. a v knihách Ezechiel a Daniel. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=L_10,18 L 10,18]</span> možná dochovává fragment Ježíšovy vize. Ježíš sám je obsahem velikonočních vidění. Ve Skutcích apoštolských mají vidění Pavel, Petr, Štěpán a jiní. Vize v Bibli nebývají rozvíjeny v mystice ani ve spekulativní teologii. Teologie slova (20. stol. n. l.) nedocenila dynamiku vidění a její důležitost pro teologii Božího oslovení. | |||
V. t. [[hledět]]; [[vidět]]. | V. t. [[hledět]]; [[vidět]]. | ||
| Řádek 15: | Řádek 17: | ||
[[Kategorie: Černohous Josef (autor)]] | [[Kategorie: Černohous Josef (autor)]] | ||
Aktuální verze z 20. 12. 2023, 10:27
heslo: vidění
autor: Černohous Josef
předcházející odkazové heslo: vcházet
předcházející heslo: věž
následující heslo: vidět
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
1. Starý zákon
hebr. machazé, cházón, chizzájón, cházút, mare'á. Deriváty slovesa ch-z-h, vidět, zřít, mít vidění nebo r-'-h, vidět. Sloveso ch-z-h je terminus technicus pro přijetí prorockého zjevení. Subjektem vidění může být vidoucí, chózé, ró'é (podle 1S 9,9 se prorok dříve nazýval vidoucí), prorok, náví', věštec (slovesný kořen q-s-m), ale i Abraham (Gn 15,1), Bileám (Nu 24), Mojžíš (Nu 12,6-8; Dt 34,10; sr. Ex 33,11.20, kde člověk nesmí vidět Boha, aby nezemřel). Podobně: Mojžíš a 70 starších viděli Boha Izraele (Ex 24,11); Jákob viděl Boha v Penuel (Gn 32,31). Sr. též výpověď Jobovu (Jb 19,26-27). K vidění nedochází ve snu, nýbrž ve změněném stavu vědomí, jehož hranice je obtížné definovat. Např. hebr. tardémá označuje stav na pomezí bezvědomí, spánku a transu. Průběh vize je popsán v Nu 24 (Bileám). Vize tělesně zasahuje proroka (sr. Iz 6), je znakem prorocké existence a ovlivňuje celý prorokův život (Jr 1; 20,7). Vidění v Bibli je neodlučitelné od slyšení. Slovo Hospodinovo se děje ve vidění a vidění je někdy jeho synonymem (Nu 12,6-8; 1S 3,15; 2S 7,4.17; Iz 29,11). V Pentateuchu je vizionářem a hlavním příjemcem zjevení Mojžíš, který je tak předřazen pozdější profétii. Vidění
se později stalo literárním žánrem, tvoří nadpisy prorockých knih (např. Iz 1,1). Prorokování z vidění se vyskytovalo v různých kulturách starověkého předního Východu (viz např. modelové vystoupení Míkajáše, syna Jimlova, na dvoře krále Achaba, 1Kr 22,9-28) a v symbolice a ikonografii vizí se objevují podobné motivy v celém starověkém Orientu.
2. Nový zákon
Vidění ve Zjevení Janově patří k žánru apokalypsy (viz apokalyptika), podobně jako v intertestamentární lit. a v knihách Ezechiel a Daniel. L 10,18 možná dochovává fragment Ježíšovy vize. Ježíš sám je obsahem velikonočních vidění. Ve Skutcích apoštolských mají vidění Pavel, Petr, Štěpán a jiní. Vize v Bibli nebývají rozvíjeny v mystice ani ve spekulativní teologii. Teologie slova (20. stol. n. l.) nedocenila dynamiku vidění a její důležitost pro teologii Božího oslovení.