Vladař

Z Encyklopedický biblický slovník
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: vladař

autor: Tydlitátová Věra    
       
předcházející heslo: vláda        
následující heslo: vládce

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. sar, sófér, šótér, páqíd, pechá, ba`al; řec. hégemón, archón, oikonomos. Kraličtí označují slovem vladař celou řadu funkcí, spíše než panovníky a krále mají na mysli různé místodržitele, náměstky, dozorce, písaře, královské úředníky, dvořany, ministry, strážce, správce a předáky. O struktuře úřednické hierarchie máme řadu písemných dokladů z celé oblasti starověkého Předního východu. V Gn 39,21 se mluví o správci žaláře. Král Šalomoun vydržoval rozsáhlý úřednický aparát včetně 3 300 dozorců nad robotou. Kromě toho měl dvanáct správců nad celým Izraelem, kteří se střídali vždy po měsíci v opatřování potravin pro královský dvůr (1Kr 4,7). Gedaljáš byl ustanoven správcem země (Jr 40,5). Po návratu ze zajetí spravovali Judejce perští místodržící (Neh 5,14). NZ má na mysli římské místoržitele a správce, prokonsuly, legáty a prokurátory, ale například i správce majetku (L 16,8).