Láska

heslo: láska

autor: Pokorný Petr    
       
předcházející heslo: Laodicea        
následující heslo: laskavost

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků láska (hebr. 'ahabá; řec. agapé) – základní vztah Boha k člověku (milosrdenství) a člověka k Bohu (dvojí přikázání lásky). Protože z Boží strany jde o lásku k hříšným lidem (milost#2126), je z lidské strany její pragmatickou obdobou i l. k protivníku (nepříteli, Kázání na hoře). Nejde tu o lásku jako cit, ale o l. ve smyslu zájmu na záchraně (spasení) protivníka. Pro vzah lásky používá ř. několik výrazů (milovat), z nichž nejpříznačnější je agapé, agapó (agapé), kterými se výrazy odvozené od hebr. kořene a-h-b překládají již v Septuagintě.

Neznámějším textem o l. je hymnus v 1K 12,31b-13,13. Apoštol Pavel v něm patrně navázal na nějaký text podobný hymnům oslavujícím moudrost. V první části ukazuje, čím l. převyšuje ostatní dary Ducha, potom (v. 4-7) charakterizuje povahu l. a v závěru vyhlašuje její eschatologické zakotvení: trvá na věčnost a je vztahem zakotveným na druhé straně, ve vztahu Boha k člověku, na tom, jak Bůh zná nás. Cílem l. není splynutí s Bohem, ale setkání tváří v tvář. L. je cestou k dospělosti (překonává, co je dětinské) – k hlubokému vztahu mezi člověkem a Bohem a ke spojení mezi člověkem a člověkem. V tom je náplň lidského života, předjímka jeho cíle.