Jóab

heslo: Jóab

autor: Sláma Petr    
       
předcházející heslo: Jó-        
následující heslo: Jóadan

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků hebr. jó'áv, řec. ióab, kral. Joáb. Hebr. vlastní jméno, znamená Hospodin otcem. Ve vyprávění o počátcích davidovské dynastie vystupuje Jóab jako Davidův krutý vojevůdce. Na scéně se objeví brzy po Saulově smrti (2S 2,13). Je synem Davidovy sestry Seruji, bratrem Abíšaje a Asaela. Se svými bratry stojí v čele Davidova vojska při porážce vojsk Saulova syna Íš-bošeta (2S 2) a Amónců (2S 10). Když Davida navštíví velitel izraelského vojska Abnér, aby vyjednával o míru, Jóab jej zákeřně probodne mečem (2S 3,20-30). Na pokyn Davidův likviduje Chetejce Urijáše, manžela Batšeby (2S 11). V boji s Abšalómem vzbouřeného prince, uvíznuvšího vlasy ve větvích posvátného stromu, proti Davidovu výslovnému zákazu probodne třemi oštěpy (2S 18,14). Při Šebově vzpouře nejprve odstraní možného soka v čele Davidova vojska Amasu (2S 20,9.10), později obléháním donutí obyvatele Abelu, aby mu vydali hlavu uprchlého vzbouřence Šeby (2S 20,15-22). Odrazuje Davida od jeho úmyslu provést sčítání bojeschopného lidu (2S 24,1-10), problematického, protože popírajícího charismatický charakter Davidova vojska. Ve sporech o Davidovo nástupnictví Jóab podporuje Adonijáše, syna Chagítina (1Kr 1,7). Když je králem pomazán Šalomoun, syn Batšeby, skryje se Jóab u oltáře stanu Hospodinova, na Šalomounův výslovný příkaz jej tam zabíjí Benajáš, jenž se pak stane velitelem vojska. Jóabův obraz dobře zapadá do poměrů doby, v níž žil (první desetiletí 1.tisíciletí př.n.l.), kromě Bible o něm ale není jiného přímého svědectví.