Bližní

heslo: bližní

autor: Pokorný Petr    
       
předcházející heslo: Blíženci        
následující heslo: bloud

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků hebr. ré`a; řec. plésion. Ten, který je nablízku, s nímž se člověk stýká, v SZ prakticky většinou Izraelec (Ex 2,13). I v Desateru, kde se příkaz o sobotním odpočinku týká i otroka a hosta, je b. v postatě to, co bratr. Tak lze chápat i příkaz lásky k bližnímu v Lv 19,18. Důraz však nespočívá na kmenové sounáležitosti adresátů příkazu a jejich b-ích, ale na tom, že b. je blízký. Tak i v tradicích o Ježíšovi se etické chování muselo osvědčit především ve vztahu k přátelům, pro něž je někdy třeba nasadit i život (J 15,13). To je zřetelná narážka na smrt Kristovu, kterou on sám chápal jako oběť, která přijde k dobru druhým, mnohým, i hříšníkům (Mt 26,28). Tím se přikázání lásky v Ježíšově podání (dvojí přikázání lásky) a v diasporní situaci jeho stoupenců (křesťanů) stává příkazem, týkajícím se všech b-ch. Důraz na konkrétnost vztahu lásky je tak zachována, ale z pojmu b. mizí jakýkoli názvuk etnického, náboženského nebo kulturního omezení.

Pokusu omezit pojem b. na určité osoby brání Ježíš tím, že na příkladu milosrdného Samařana ukazuje, jak vztah bližního vytváří ten, kdo se trpícímu spolučlověku sám stává b-ím: Kdo z těch tří byl bližním tomu, kdo upadl mezi lupiče? Zákoník odpověděl: Ten, který mu prokázal milosrdenství. Ježíš mu řekl: Jdi a jednej také tak (L 10,36).