Žába

Z Encyklopedický biblický slovník
Verze z 16. 2. 2023, 00:00, kterou vytvořil ebs>Moravec
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

heslo: žába

autor: Lukeš Jiří    
       
předcházející heslo: zvířata
následující odkazové heslo: žalář      
následující heslo: žalm

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. cefardé`a, řec. batrachos. Obojživelník z řádu žáby (anura). Jedná se o studenokrevné obratlovce, kteří zpravidla žijí nedaleko vody, kde se rozmnožují. Jen některé druhy žijí ve vyprahlých oblastech. Samice jsou obvykle větší než samci a v době rozmnožování hraje důležitou roli hlas. Všechny ž. jsou masožravé a živí se čerstvě chycenou kořistí, kterou polykají vcelku, neboť nemohou žvýkat. V egyptské mytologii hrál značnou roli skokan nilský (rana mascareniensis; zmiňovány bývají také druhy ž. rana punctata a rana esculenta), který je zvláště hojný v okolí Nilu. Tato 4 až 5 cm velká ž., zeleně a hnědě zbarvená, byla v Thébách zasvěcena žabohlavé bohyni Hektě a byla často balzamována. Další rozšířenou ž. v Egyptě je ropucha levhartí (bufo regularis), která měří až 14 cm a mimo dobu rozmnožování žije na suchu. Pro Izrael byly ž. nečistými živočichy (Lv 11,29) a většina bibl. zmínek o nich je v Ex 8,2-13, kde je popisována druhá egyptská rána. Mohutná expanze ž. z egyptských vod, která následuje po Áronově vztažení ruky a hole, není zdůvodnitelná náhlým přemnožením těchto obojživelníků, nýbrž je součástí řetězce zázračných událostí, které patří do vyprávění o exodu Izraele. Další zmínky o ž. jsou v Ž 78,45 a 105,30, které se vracejí k egyptským ranám a negativní obraz ž. nabízí Zj 16,13, kde jsou tři duchové nečistí podobní ropuchám.