Chizkijáš: Porovnání verzí
ebs>Moravec Bez shrnutí editace |
m (naimportována 1 revize) |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 28. 3. 2023, 12:19
heslo: Chizkijáš
autor: Sláma Petr
předcházející heslo: Chivejci
následující heslo: chlapec
Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků
hebr. m. jm., chizqíjáhú, řec. ezekias, kral. Ezechiáš, má síla je Hospodin.
1. Král davidovské dynastie, vládl 727 – 698 př. n. l. (2Kr 18-20, Iz 36-39 a 2Pa 28-29). Byl synem judského krále Achaze a Abíji, dcery Zekarjášovy, vrstevníkem posledního izraelského krále Hošey a současníkem proroka Izajáše. Podle líčení 2Kr se mu nevyrovnal žádný z davidovských králů: provádí náboženskou reformu ve směru výlučného uctívání Hospodina (mj. také rozbíjí Mojžíšova bronzového hada), vypovídá poslušnost Asyřanům a definitivně ničí Pelištejce. Vyniká svou stavební činností (mj. přivádí s využitím skalní rozsedliny do Davidova města vodu; dodnes lze v Jeruzalémě navštívit tzv. Chizkijášův tunel – viz Šíloašský nápis). Je mu připsána iniciativa k sesbírání části Šalomounových přísloví (Př 25,1nn). Asyřané jej vojenským tažením přimějí k tomu, aby vydal všechno chrámové stříbro. Obráncům obleženého Jeruzaléma přitom k nelibosti jeruzalémských velitelů vyhrožuje nejvyšší číšník asyrského vladaře Sancheríba židovsky
(2Kr 19,26). Na Izajášovo slovo je však Jeruzalém zachráněn. Když Chizkijáš onemocní, zvěstuje mu prorok Izajáš uzdravení a své slovo dokládá znamením: stín se vrací o deset schodů. Chizkijáš ovšem nemoudře provede babylónskou královskou delegaci chrámovou pokladnicí, Izajáš to interpretuje jako předzvěst, ba příčinu, budoucí babylónské invaze. Líčení v 2Pa popisuje detaily Chizkijášovy chrámové reformy, která se týká chrámu, podoby bohoslužeb i specifických úkolů kněží a lévijců. Král se tehdy obrací prostřednictvím dopisů také k severním kmenům. Část z nich se účastní slavnostního Pesachu, hodu beránka připomínajícího vyvedení z Egypta, v Jeruzalémě: alespoň během slavnosti je tak překonáno rozdělení Judy a Izraele. Slavnost přechází v likvidaci mimojeruzalémských posvátnách kultišt nejen v Judsku, ale i v Benjamínovi, Efraimovi a Manasesovi
(2Pa 31,1). Líčení těchto událostí v 2Kr i 2Pa je zřejmě zabarveno napjatými vztahy jeruzalémského a gerizimského kultického společenství ve 3.-1.stol. př.n.l. V rabínské literatuře se Chizkijáš těší kladné vzpomínce, Babylón. talmud (traktát Sanhedrin 94a) uvádí diskusi o tom, zda mesiáš nepřišel již za dnů Chizkijášových. O králi tohoto jména není kromě Bible jiného přímého svědectví.
2. Podle Neh 7,21 předek či představitel jednoho z rodů, uvedených v seznamu navrátilců do Judska, podle Neh 10,18 jeden z navrátilců.
3. Podle prorokova sebepředstavení v Sf 1,1 jeden z předků Sofonjášových.