Výsost

heslo: výsost

autor: Stehlík Ondřej    
       
předcházející heslo: vysoko        
následující heslo: výsostná znamení

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků vyvýšené místo, tak překládáno hebrejské slovo – bámá. Slovní kořen označuje hřbet zvířete nebo terénu – hřeben, temeno kopce, ale i uměle utvořené vyvýšeniny jako platformu, rov či dokonce stélu. V této souvislosti je pozoru hodné i řecké slovo bómos – stupeň, podstavec, oltář (např. LXX Nu 23,1). Ve SZ je slovo skoro výlučně užito k označení kultického místa.

Výsosti byly většinou na vrcholcích kopců, ale byly i výsosti ve městech (2Kr 17,9) a také v údolích (Jr 7,31nn; Ez 6,3). V těchto případech se pravděpodobně jednalo o umělé konstrukce, které bylo možno vystavět (1Kr 14,23) i zbořit (2Pa 31,1). V oblasti Palestiny bylo nalezeno několik umělých platforem (mnohdy kruhových) o průměru okolo 20 m s širokým schodištěm – je možné, že běží právě o takovéto umělé výsosti.

Můžeme tedy shrnout, že výsost je kultický prostor pod nebem – na otevřeném prostoru. Právě otevřenost odlišuje výsost od chrámu. Chrámy byly vždy zastřešeny – chrám byl bajit – tedy dům. Nejčastěji se jednalo zřejmě o vyvýšenou platformu – jakousi terasu určenou k náboženskému užití. Na tomto vyvýšeném prostoru byly umístěny stély ať již votivní, nebo jako presentace božstva, tam stál oltář, tam se obětovalo. Nám nejbližším příkladem výsosti by mohl být archeology odhalený temenos na keltské Závisti.

Musíme varovat před historizujícím pojetí, které bylo velmi populární a dnes se ještě sporadicky ozývá, že výsosti byly předchůdkyněmi chrámů. Není totiž možné dokázat, že by s výstavbou chrámů klesal význam výsostí. Náboženské funkce chrámu a výsosti se zřejmě vzájemně nepřekrývaly.

Země zaslíbená byla původním kenaanským obyvatelstvem hustě obydlená. K obydlenosti krajiny patřily i náboženské lokály, tedy i výsosti. Izrael osídlující krajinu tyto výsosti přejímal a konal na nich svůj kult. (Archeologicky je dobře doloženo pravidlo o setrvačnosti náboženských lokalit – náboženství se mění, kultiště zůstává.) Je možné, že jistá výlučnost izraelského náboženství se projevovala i při přejímání výsostí odstraněním některých vyzývavě kenaanských symbolů. Teprve až deuteronomistická teologie se postavila proti výsostem zcela zásadně a postarala se o příkré odmítnutí výsostí v biblickém svědectví. Tento proces je důsledkem teologické ideologisace Jeruzalémského chrámu (Chrámové centralisace), která je patrná v celém Dt a dt díle.