Šeba, Šebajci

heslo: Šeba, Šebajci

autor: Slabý Jindřich
autor: Pokorný Petr  
       
předcházející heslo: Šealtíel        
následující heslo: šebát

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků kral. Sába, Sabejští; ČEP též Šebovci; Sabejci.

Několik stejně či velmi podobně znějících jmen různého původu; v překladech (již v LXX) mají různé podoby, často nedůsledně uplatněné.

A. Odvozeniny od hebr. šeba' (význam sporný).

1. Jméno tří praoteckých postav:

a) Chámovce, syna Raemova (Gn 10,7; 1Pa 1,9).

b) Šémovce, syna Joktánova (Gn 10,28; 1Pa 1,22).

c) Potomka Abrahamova z Ketúry, syna Jokšánova (Gn 25,3; 1Pa 1,32).

2. Jméno země v již. Arábii, bohaté na zlato, vzácné balzámy, kadidlo a drahokamy (Ž 72,10.15; Jr 6,20; Ez 27,22n; Iz 60,6). Jde zřejmě o tutéž zemi, z níž přijela královna ze Sáby složit hold Šalomounovi (1Kr 10,1-20; 1Pa 9,1-12); ČEP v obou textech zachovává tradiční označení Sába. Historické podklady Š. je možné hledat v dnešním Jemenu.

3. Označení příslušníků dalekého pronároda (Jl 4,8 ČEP Šebajci), patrně shodného s tím, který podnikal loupežné nájezdy (Jb 1,15 Šebovci; Jb 6,19 výpravy ze Šeby; Ez 38,13 Šeba). Není jasné, od kterého z praotců (dle odst. 1) je odvozován jejich původ ani zda je jejich vlast totožná se zemí Š. (odst. 2).

B. Odvozeniny od hebr. šeba` (hojnost; přísaha).

1. Benjamínec, syn Bichrího, který po porážce Abšalómova povstání vyzval Izrael k novému odpadnutí od Davida. David ho dal pronásledovat a nakonec obléhat v Abel-bét-maace, kam se Šeba utekl. Obyvatelé tohoto místa Šebu usmrtili a jeho hlavu přehodili přes hradbu obléhatelům (2S 20,1-20).

2. Gádovec v Bášanu (1Pa 5,13).

3. Místo na území pokolení Šimeón (Joz 19,2).