Gedeón

heslo: Gedeón

autor: Sláma Petr    
       
předcházející heslo: Gedaljáš        
následující heslo: Géchazí

Seznam zkratek
Traskripce původních jazyků hebr. gid^e`ón, Skácel, Rozbořil, kral. Gedeon.

Vlastní jméno jednoho z šesti tzv. velkých soudců, charismatických vůdců předkrálovského období. Jméno souvisí se slovesem kácet, totiž nepřátele, resp. cizí božstva (tedy přibližně Skácel či Rozbořil). Biblický vypravěč jej ztotožňuje s Jerubaalem (Baalovým odpůrcem); nazve jej tak jeho otec Jóaš Abíezerský z kmene Manases poté, co Gedeón na Hospodinův pokyn boří otcovský Baalův oltář a posvátný sloup v Ofře (Sd 6,25-32), patrně v Jezreelském údolí. Jeho vystoupení předchází stručné shrnutí situace Izraele, sužovaného nájezdy Midjánců (Sd 6,1-6), vyprávění o bezejmenném Hospodinovu proroku, vysvětlujícím současnou bídu neposlušností (Sd 6,7-10) a o poslu Hospodinově, resp. Hospodinu samotném, jenž Gedeóna povolává k službě (Sd 6,11-24). Odpovědí na Gedeónův troufalý čin je tažení Midjánců a Amálekovců. Gedeón svolává do boje otcovskou čeleď Abíezerovců i svůj kmen Manases, Ašerovce, Zabulónovce a Neftalíovce; ujišťuje se o Boží vůli znamením, při němž je nejprve na suchém mlatu zmáčeno rosou ovčí rouno, podruhé pak tak, že zůstane rouno suché, mlat ale mokrý (Sd 6,36-40; orákulum). Na Hospodinův pokyn podstatně redukuje své vojsko, domů posílá všechny, kteří si při pití klekali na kolena (Sd 7,2-8). Se svým sluhou Púrou pronikne do tábora Midjánců a když zjistí jejich obavy, se třemi sty mužů, za mohutného troubení a v záři náhle z hrnců vyjmutých pochodní způsobí Midjáncům zdrcující porážku (Sd 7,9-25). Zabíjí přitom jejich dva velmože, Oréba a Zéba. Pracně usmiřuje nelibost Efraimců, že je nepřizval k tažení (Sd 8,1-3). Při pronásledování midjánských králů Zebacha a Salmuna mu města Sukót a Penúel odmítnou pomoci, při návratu proto ztrestá starší města Sukót, boří penúelskou věž a město vybíjí (Sd 8,1-21). Odmítá žádost Izraele, aby se stal králem, z odevzdané kořisti Izraelců ale nechává vyrobit efód, blíže neurčený kultický předmět, který se v Izraeli stává předmětem uctívání (Sd 8,22-28). Přesto dobu jeho vlády biblický vypravěč chválí poznámkou o čtyřicetiletém míru. Je pochován v Ofře. O soudci tohoto jména není kromě Bible žádného přímého svědectví. Izraelci po jeho smrti prohlašují za svého boha Baala (Pána) smlouvy (Sd 8,33). Tento kult má své centrum ve městě Šekem. Tam se královského titulu i moci chápe Jerubaalův levoboček Abímelek. V Ofře vraždí všechny ostatní Gedeónovy potomky, uniká pouze Jótam, který na hoře Gerizím pronáší svou protimonarchickou bajku (Sd 9,8-15). Po třech letech se jistý Gaal, syn Ebedův a jeho bratři postaví do čela protiabímelekovského odporu v Šekemu, Abímelek jej porazí, vyplení Šekem i jeho pevnost (věž) a obyvatele skrývající se ve sklepení domu boha smlouvy upálí. Při obléhání pevnosti v nedalekém Tebesu je Abímelek zasažen do hlavy kamenem, vrženým jednou z obránkyň a na vlastní žádost umírá rukou svého sluhy.