https://ebs.etf.cuni.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=PreexistencePreexistence - Historie editací2026-06-01T20:12:01ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.38.5https://ebs.etf.cuni.cz/index.php?title=Preexistence&diff=4802&oldid=prevMoravec: naimportována 1 revize2023-03-28T12:22:04Z<p>naimportována 1 revize</p>
<table style="background-color: #fff; color: #202122;" data-mw="interface">
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="1" style="background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;">Verze z 28. 3. 2023, 12:22</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-notice" lang="cs"><div class="mw-diff-empty">(Žádný rozdíl)</div>
</td></tr></table>Moravechttps://ebs.etf.cuni.cz/index.php?title=Preexistence&diff=4801&oldid=prevebs>Moravec v 16. 2. 2023, 00:002023-02-16T00:00:00Z<p></p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>{{InfoRámeček<br />
| heslo = preexistence<br />
| autor1 = Roskovec Jan<br />
| hpredodk1 = predestinace<br />
| hpred = pražit<br />
| hnaslodk1 = presbyter<br />
| hnasl = prchlivost<br />
}}<br />
výpověď křesťanské věrouky, vyjadřující jedinečnost vztahu Ježíše Krista k Bohu.<br />
<br />
1. Myšlenka Kristovy p. je důsledkem přesvědčení, že Ježíš je nositelem Božího sebesdělení v dějinách (v. t. [[zjevení]]), a že tedy jeho vztah k Bohu nebyl navazován až v průběhu jeho lidského života, nýbrž že v jeho životním příběhu došlo vrcholného vyjádření to, čím Bůh vždycky byl. Kristův pozemský život je pak chápán jako Boží příchod k lidem, jeho <q>vtělení</q> ([[inkarnace]]). <br />
<br />
2. Představu existence předcházející narození člověka umožňuje např. platónské pojetí duše, která je vlastním, na těle nezávislým nositelem bytí. Tím bylo pozdější utváření učení o p. významně ovlivněno, nelze však přehlédnout jeho předpoklady v biblické tradici a jejím svědectví o Bohu. Jedním z nich je přesvědčení, nejvýrazněji vyjádřené v Jr 1,5, že i konkrétnímu lidskému životu předchází Boží rozhodnutí, podobně jako předcházelo celému jeho dílu [[stvořit, stvoření, stvořitel|stvoření]]. Bibličtí svědkové uvažují také o existenci různých nadzemských bytostí (např. [[anděl|andělů]], jež není omezena pozemskou časovostí (Jb 38,6n; Ž 19,2; 29,2; 148,2n). Zvláštním případem jsou tu úvahy o (Boží) [[moudrost|moudrosti]], které ji líčí jako hypostazovanou bytost, jakési ztělesnění Boží mysli, zejména Božího stvořitelského plánu: <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Př_1,20nn;_8-9;_Jb_28,20-28;_Sir_24;_Mdr_7,21-8,9 Př 1,20nn; 8-9; Jb 28,20-28; Sir 24; Mdr 7,21-8,9]</span>; srv. též <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=1K_2,7 1K 2,7]</span>. [[Filón Alexandrijský]] propojil tento motiv s řeckým filosofickým (zvláště stoickým) konceptem <q>slova</q> (<span {{Rec}}></span>[[logos|logu]]), označujícím smysluplné uspořádání jsoucna. V některých raněžidovských spisech se objevují vize [[eschatologie|eschatologického]] zachránce, kterého Bůh předem (již před stvořením světa) přichystal a jehož charakteristika zahrnuje také rysy Boží moudrosti: tak zvl. 1Hen 39,6n (<q>Vyvolený</q>); 1Hen 46,1-3; 48,1-3.6; 62,7 (<q>[[Syn člověka]]</q>); srv. 4Ezd 12,32.<br />
<br />
3. V NZ se výpovědi navozující představu Kristovy p. objevují již v Pavlových dopisech. Ve <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Fp_2,6-11 Fp 2,6-11]</span> Pavel uvádí (nejspíše jako citát staršího textu) hymnické vyznání o Kristu, které líčí [[vyvýšit|vyvýšení]] toho, který se ponížil, ačkoli původně byl <q>způsobem bytí roven Bohu</q>. Vlastní Pavlovou formulací je <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=2K_8,9 2K 8,9]</span>, kde také charakterizuje Kristův pozemský život završený ukřižováním jako výsledek změny stavu: <q>byl bohatý, ale ... stal se chudým</q>. Na představu p. lze usuzovat i z <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=1K_8,6 1K 8,6]</span>, kde je výpověď o Kristu v paralele s výpovědí o Bohu a jeho stvořitelském díle (<q>Bůh Otec, od něhož je všecko ... Pán Ježíš Kristus, skrze něhož je všecko</q>). Nejvýrazněji o p. &ndash; ve spojení s inkarnací &ndash; mluví úvodní hymnus Janova evangelia (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=J_1,1-18 J 1,1-18]</span>), který Ježíše Krista představuje jako <q>slovo</q> (ř. <span {{Rec}}>logos</span>), které bylo <q>na počátku</q> (v. 1) a <q>stalo se tělem</q> (v. 14). Kristova p. je pak v J naznačena vícekrát (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=J_1,30;_3,13;_8,23.58;_17,5 J 1,30; 3,13; 8,23.58; 17,5]</span>). P. předpokládají také další formulace, které Ježíšův příběh charakterizují jako <q>zjevení</q> Boha (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=1Tm_3,16 1Tm 3,16]</span>), případně Krista prohlašují také za <q>prostředníka stvoření</q>, tedy toho, v němž se odhaluje, co je smyslem lidské existence (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ko_1,15;_Ef_1,4;_Žd_1,2n Ko 1,15; Ef 1,4; Žd 1,2n]</span>). <br />
<br />
4. Apokryfní EvTom obsahuje v logiu 19 výrok, který [[blahoslavit|blahoslaví]] toho, <q>kdo byl dříve, než vznikl</q>, tedy zřejmě gnostika ([[gnóze]]), který dospěl k poznání vlastní p.<br />
[[Kategorie: teologické pojmy]]<br />
[[Kategorie: biblistika, teologie]]<br />
<br />
[[Kategorie: Roskovec Jan (autor)]]<br />
</div>ebs>Moravec