Numeri - Historie editací

Moravec v 19. 12. 2023, 09:52

2023-12-19T09:52:29Z

← Starší verze		Verze z 19. 12. 2023, 09:52
Řádek 6:		Řádek 6:
	}}		}}
	kanonická kniha SZ, též ''4. kniha Mojžíšova'' ([[Pentateuch]]).		kanonická kniha SZ, též ''4. kniha Mojžíšova'' ([[Pentateuch]]).
			<div class="noautonum">__TOC__</div>
			== 1. název ==
			(lat. <q>[kniha] čísel</q>) pochází z lat. tradice; je odvozen od pokynu pořídit ''součet'', resp. ''soupis'' <q>celé pospolitosti Izraelců</q> v <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_1,2n Nu 1,2n]</span>. V LXX je kniha označena názvem <span {{Rec}}>arithmoi</span> (<q>čísla</q>, <q>počty</q>). Tento způsob je doložen již v Mišně (M Men IV,3) a bab. Talmudu (Sota 36b), kde je tato část Tóry označována jako <span {{Hebr}}>cháméš ha-p<sup>e</sup>quddím</span> (<q>pětina [kontrolních] součtů</q>). Běžným názvem knihy je ovšem v žid. tradici <span {{Hebr}}>b<sup>e</sup>midbar</span> (hebr. <q>na poušti</q>; alternativně také <span {{Hebr}}>waj<sup>e</sup>dabbér</span> <q>i promluvil</q>), obojí podle úvodní věty (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_1,1 Nu 1,1]</span> <q>''I promluvil'' Hospodin k Mojžíšovi ''na poušti'' Sínajů</q>).

	~~1. ''název'' (lat. <q>[kniha] čísel</q>) pochází z lat. tradice; je odvozen od pokynu pořídit ''součet'', resp. ''soupis'' <q>celé pospolitosti Izraelců</q> v <span class~~=~~"cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t~~=~~Nu_1,2n Nu 1,2n]</span>~~. ~~V LXX je kniha označena názvem <span {{Rec}}>arithmoi</span> (<q>čísla</q>~~, <q>počty</q>). Tento způsob je doložen již v Mišně (M Men IV,3) a bab. Talmudu (Sota 36b), kde je tato část Tóry označována jako <span {{Hebr}}>cháméš ha-p<sup>e</sup>quddím</span> (<q>pětina [kontrolních] součtů</q>). Běžným názvem knihy je ovšem v žid. tradici <span {{Hebr}}>b<sup>e</sup>midbar</span> (hebr. <q>na poušti</q>; alternativně také <span {{Hebr}}>waj<sup>e</sup>dabbér</span> <q>i promluvil</q>), obojí podle úvodní věty (<span class=~~"cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t~~=~~Nu_1,1 Nu 1,1]</span> <q>''I promluvil'' Hospodin k Mojžíšovi ''na poušti'' Sínajů</q>).~~		== 2. obsah, stavba ==
			Svým obsahem a svým charakterem je kniha N. blízká knize [[Exodus]]. Stejně jako ona je kompozicí příběhových a legislativních látek, které spoluvytvářejí celkový dějepravný obraz vzniku Izraele jako Hospodinova lidu na cestě formování od vyvedení z egyptského otroctví až po usídlení v zaslíbené zemi. Příběh [[čtyřicet\|čtyřiceti]] let <q>putování pouští</q> dává prostor k pojednání řady témat a motivů, jež patří k rysům identity Izraele jako náboženské komunity poexilní doby (viz níže: ''teologie'').
	~~2. ''obsah, stavba''~~ Svým obsahem a svým charakterem je kniha N. blízká knize [[Exodus]]. Stejně jako ona je kompozicí příběhových a legislativních látek, které spoluvytvářejí celkový dějepravný obraz vzniku Izraele jako Hospodinova lidu na cestě formování od vyvedení z egyptského otroctví až po usídlení v zaslíbené zemi. Příběh [[čtyřicet\|čtyřiceti]] let <q>putování pouští</q> dává prostor k pojednání řady témat a motivů, jež patří k rysům identity Izraele jako náboženské komunity poexilní doby (viz níže: ''teologie'').

	Látky knihy N. jsou spojeny poměrně volně; tvoří je dílčí příběhy, seznamy, pravidla a instrukce umístěné do linie vyprávění o pobytu na Sínajské poušti či o tažení pouští a Zajordáním.		Látky knihy N. jsou spojeny poměrně volně; tvoří je dílčí příběhy, seznamy, pravidla a instrukce umístěné do linie vyprávění o pobytu na Sínajské poušti či o tažení pouští a Zajordáním.
Řádek 43:		Řádek 45:
	: 33-36 rekapitulace a ustanovení pro život v zemi, lévijská a útočištná města		: 33-36 rekapitulace a ustanovení pro život v zemi, lévijská a útočištná města

	3. ''vznik'' Popsat původ látek (<q>prameny</q>) a proces jejich postupného zpracování do současné kompozice knihy N. je obtížný úkol. Předkládané hypotézy vždy souvisejí s širší problematikou literární a redakční analýzy [[Pentateuch\|Pentateuchu]], jejíž jsou součástí.		== 3. vznik ==
			Popsat původ látek (<q>prameny</q>) a proces jejich postupného zpracování do současné kompozice knihy N. je obtížný úkol. Předkládané hypotézy vždy souvisejí s širší problematikou literární a redakční analýzy [[Pentateuch\|Pentateuchu]], jejíž jsou součástí.

	V návaznosti na tzv. novější hypotézu pramenů (viz [[literární kritika]]) byly v Nu oddíly o reptání a povstání proti Mojžíšovi (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_11n Nu 11n]</span>), příběh vyslání zvědů do země zaslíbené (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_13,17-31 Nu 13,17-31]</span>), zpráva o rebelii Dátana a Abírama (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_16 Nu 16]</span>), stejně jako oddíl o Bileámovi (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_22-24 Nu 22-24]</span>) považovány za jahvistické. Tyto texty však samy o sobě nevytvářejí literární celek. V souvislosti s problematikou datování [[Jahvista\|Jahvisty]] je pozoruhodné, že v předexilních tradicích ostatních biblických knih je pobyt Izraelců na poušti zmiňován jen ojediněle (srv. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Oz_2,16n Oz 2,16n]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Oz_9,10 Oz 9,10]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Oz_13,5 Oz 13,5]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Am_5,25 Am 5,25]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Jr_2,2n Jr 2,2n]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Jr_31,2n Jr 31,2n]</span>); navíc je v nich často pojímán jinak – nikoli jako éra nevděku, reptání a neposlušnosti (srv. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_11,1n.4n Nu 11,1n.4n]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_14,1n Nu 14,1n]</span> a <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_16,1n Nu 16,1n]</span>; též <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Oz_9,10 Oz 9,10]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Oz_13,4-6 Oz 13,4-6]</span>), nýbrž jako doba mladé lásky, čas <q>líbánek</q> ve vztahu Hospodina a jeho lidu (zejm. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Oz_2,16 Oz 2,16]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Jr_2,2 Jr 2,2]</span> a <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Jr_31,2n Jr 31,2n]</span>).		V návaznosti na tzv. novější hypotézu pramenů (viz [[literární kritika]]) byly v Nu oddíly o reptání a povstání proti Mojžíšovi (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_11n Nu 11n]</span>), příběh vyslání zvědů do země zaslíbené (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_13,17-31 Nu 13,17-31]</span>), zpráva o rebelii Dátana a Abírama (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_16 Nu 16]</span>), stejně jako oddíl o Bileámovi (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_22-24 Nu 22-24]</span>) považovány za jahvistické. Tyto texty však samy o sobě nevytvářejí literární celek. V souvislosti s problematikou datování [[Jahvista\|Jahvisty]] je pozoruhodné, že v předexilních tradicích ostatních biblických knih je pobyt Izraelců na poušti zmiňován jen ojediněle (srv. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Oz_2,16n Oz 2,16n]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Oz_9,10 Oz 9,10]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Oz_13,5 Oz 13,5]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Am_5,25 Am 5,25]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Jr_2,2n Jr 2,2n]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Jr_31,2n Jr 31,2n]</span>); navíc je v nich často pojímán jinak – nikoli jako éra nevděku, reptání a neposlušnosti (srv. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_11,1n.4n Nu 11,1n.4n]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_14,1n Nu 14,1n]</span> a <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_16,1n Nu 16,1n]</span>; též <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Oz_9,10 Oz 9,10]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Oz_13,4-6 Oz 13,4-6]</span>), nýbrž jako doba mladé lásky, čas <q>líbánek</q> ve vztahu Hospodina a jeho lidu (zejm. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Oz_2,16 Oz 2,16]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Jr_2,2 Jr 2,2]</span> a <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Jr_31,2n Jr 31,2n]</span>).
Řádek 49:		Řádek 52:
	Většina látek knihy Nu je poměrně konsenzuálně připisována doméně tzv. Kněžského kodexu. Ani tyto látky však nevytvářejí uspořádaný celek; epizodické příběhy, seznamy a výčty, rituální a liturgické předpisy jsou volně seřazeny a začleněny do dějepravné linie. Ve svém kanonickém tvaru byla kniha N. zpracována zřetelně až v době poexilní, v úzké souvislosti s utvářením Pentateuchu a pod jistým vlivem deuteronomistických látek (srv. pojetí vítězství nad Síchonem a Ógem v <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Dt_3 Dt 3]</span> a jeho vliv na <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_21,33-35 Nu 21,33-35]</span> aj.).		Většina látek knihy Nu je poměrně konsenzuálně připisována doméně tzv. Kněžského kodexu. Ani tyto látky však nevytvářejí uspořádaný celek; epizodické příběhy, seznamy a výčty, rituální a liturgické předpisy jsou volně seřazeny a začleněny do dějepravné linie. Ve svém kanonickém tvaru byla kniha N. zpracována zřetelně až v době poexilní, v úzké souvislosti s utvářením Pentateuchu a pod jistým vlivem deuteronomistických látek (srv. pojetí vítězství nad Síchonem a Ógem v <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Dt_3 Dt 3]</span> a jeho vliv na <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_21,33-35 Nu 21,33-35]</span> aj.).

	4. ''teologie'' Kniha jako celek nabízí obraz Izraele jako Hospodinova lidu, jenž byl formován v <q>době Mojžíšově</q> (tj. legendární době počátků, resp. éře principů) jako zvláštní <q>svatý lid</q>, <q>království kněží</q> (srv. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ex_19,6 Ex 19,6]</span> a <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Iz_61,6 Iz 61,6]</span>). Podobně jako jiné součásti [[Kněžský kodex\|Kněžského kodexu]] tím vyjadřuje ''kněžskou teologii'', jež má svůj historický kontext v podobě života Izraelců v perské době. Z kultických a sakrálních předpisů (zejm. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_5-9;_15;_18;_19;_28-30;_34-36 Nu 5-9; 15; 18; 19; 28-30; 34-36]</span>) vystupuje zvýrazněně jak role kněží (a to s rozlišením na specifická postavení a role áronského velekněze, kněžstva a lévijců), tak laického úřadu <q>starších</q>; tato strukturace vůdcovských rolí v komunitě Hospodinova lidu odpovídá poexilní době. Struktury laické a kněžské samosprávy odpovídají kontextu diaspory i obnovené komunity v Judsku v době perské. Kněžským tradicím odpovídá také důraz na genealogie, soupisy a výčty fenoménů, jež jsou podstatné či charakteristické pro identitu náboženské komunity: pospolitosti Izraele podle kmenů, čeledí a rodů (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_1;_26 Nu 1; 26]</span>), lévijců (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_3 Nu 3]</span>), oddílů v procesí (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_10 Nu 10]</span>), špehů, resp. reprezentantů kmenů při průzkumu země (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_13 Nu 13]</span>), darů při zasvěcení svatyně (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_7 Nu 7]</span>), typů obětí podle liturgického kalendáře (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_28n Nu 28n]</span>) či lévijských a útočištných měst (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_35 Nu 35]</span>). Výrazným textem této tradice, jehož dějiny působení sahají od starověku až do současné liturgické praxe judaismu i křesťanských církví, je [[Áronské požehnání]].		== 4. teologie ==
			Kniha jako celek nabízí obraz Izraele jako Hospodinova lidu, jenž byl formován v <q>době Mojžíšově</q> (tj. legendární době počátků, resp. éře principů) jako zvláštní <q>svatý lid</q>, <q>království kněží</q> (srv. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ex_19,6 Ex 19,6]</span> a <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Iz_61,6 Iz 61,6]</span>). Podobně jako jiné součásti [[Kněžský kodex\|Kněžského kodexu]] tím vyjadřuje ''kněžskou teologii'', jež má svůj historický kontext v podobě života Izraelců v perské době. Z kultických a sakrálních předpisů (zejm. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_5-9;_15;_18;_19;_28-30;_34-36 Nu 5-9; 15; 18; 19; 28-30; 34-36]</span>) vystupuje zvýrazněně jak role kněží (a to s rozlišením na specifická postavení a role áronského velekněze, kněžstva a lévijců), tak laického úřadu <q>starších</q>; tato strukturace vůdcovských rolí v komunitě Hospodinova lidu odpovídá poexilní době. Struktury laické a kněžské samosprávy odpovídají kontextu diaspory i obnovené komunity v Judsku v době perské. Kněžským tradicím odpovídá také důraz na genealogie, soupisy a výčty fenoménů, jež jsou podstatné či charakteristické pro identitu náboženské komunity: pospolitosti Izraele podle kmenů, čeledí a rodů (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_1;_26 Nu 1; 26]</span>), lévijců (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_3 Nu 3]</span>), oddílů v procesí (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_10 Nu 10]</span>), špehů, resp. reprezentantů kmenů při průzkumu země (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_13 Nu 13]</span>), darů při zasvěcení svatyně (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_7 Nu 7]</span>), typů obětí podle liturgického kalendáře (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_28n Nu 28n]</span>) či lévijských a útočištných měst (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_35 Nu 35]</span>). Výrazným textem této tradice, jehož dějiny působení sahají od starověku až do současné liturgické praxe judaismu i křesťanských církví, je [[Áronské požehnání]].

	Jako reflexe dějinné zkušenosti babylónského exilu vyznívá dějepravný koncept <q>putování pouští</q>, jenž propojuje jednotlivá vyprávění o reptání a projevech nevěry Izraelců, resp. hněvu a trestání Hospodinově, s údělem Izraelců zemřít, aniž by <q>uviděli zemi</q>, aby pak po lhůtě [[čtyřicet\|čtyřiceti]] let do země vstoupili jejich <q>synové</q> (viz <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_14,22-35 Nu 14,22-35]</span>). Tento koncept <q>druhé generace</q> i další prvky odpovídají deuteronomistické <q>teologii dějin</q>, jež z katastrofy exilu chápané jako Boží trest za nevěru jeho lidu vyvozuje podněty pro jeho obrácení a náboženskou obnovu (srv. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_14,31 Nu 14,31]</span> a <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Dt_1,39n Dt 1,39n]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Dt_29,11nn Dt 29,11nn]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Dt_30,1-10 Dt 30,1-10]</span>).		Jako reflexe dějinné zkušenosti babylónského exilu vyznívá dějepravný koncept <q>putování pouští</q>, jenž propojuje jednotlivá vyprávění o reptání a projevech nevěry Izraelců, resp. hněvu a trestání Hospodinově, s údělem Izraelců zemřít, aniž by <q>uviděli zemi</q>, aby pak po lhůtě [[čtyřicet\|čtyřiceti]] let do země vstoupili jejich <q>synové</q> (viz <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_14,22-35 Nu 14,22-35]</span>). Tento koncept <q>druhé generace</q> i další prvky odpovídají deuteronomistické <q>teologii dějin</q>, jež z katastrofy exilu chápané jako Boží trest za nevěru jeho lidu vyvozuje podněty pro jeho obrácení a náboženskou obnovu (srv. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_14,31 Nu 14,31]</span> a <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Dt_1,39n Dt 1,39n]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Dt_29,11nn Dt 29,11nn]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Dt_30,1-10 Dt 30,1-10]</span>).
Řádek 56:		Řádek 60:

	[[Kategorie: Prudký Martin (autor)]]		[[Kategorie: Prudký Martin (autor)]]

Moravec: naimportována 1 revize

2023-03-28T12:20:36Z

naimportována 1 revize

← Starší verze	Verze z 28. 3. 2023, 12:20
(Žádný rozdíl)

ebs>Moravec v 16. 2. 2023, 00:00

2023-02-16T00:00:00Z

Nová stránka

{{InfoRámeček
| heslo = Numeri
| autor1 = Prudký Martin
| hpred = Nový zákon
| hnasl = Nún
}}
kanonická kniha SZ, též ''4. kniha Mojžíšova'' ([[Pentateuch]]).

1. ''název'' (lat. <q>[kniha] čísel</q>) pochází z lat. tradice; je odvozen od pokynu pořídit ''součet'', resp. ''soupis'' <q>celé pospolitosti Izraelců</q> v [https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_1,2n Nu 1,2n]. V LXX je kniha označena názvem arithmoi (<q>čísla</q>, <q>počty</q>). Tento způsob je doložen již v Mišně (M Men IV,3) a bab. Talmudu (Sota 36b), kde je tato část Tóry označována jako cháméš ha-pequddím (<q>pětina [kontrolních] součtů</q>). Běžným názvem knihy je ovšem v žid. tradici bemidbar (hebr. <q>na poušti</q>; alternativně také wajedabbér <q>i promluvil</q>), obojí podle úvodní věty ([https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_1,1 Nu 1,1] <q>''I promluvil'' Hospodin k Mojžíšovi ''na poušti'' Sínajů</q>).

2. ''obsah, stavba'' Svým obsahem a svým charakterem je kniha N. blízká knize [[Exodus]]. Stejně jako ona je kompozicí příběhových a legislativních látek, které spoluvytvářejí celkový dějepravný obraz vzniku Izraele jako Hospodinova lidu na cestě formování od vyvedení z egyptského otroctví až po usídlení v zaslíbené zemi. Příběh [[čtyřicet|čtyřiceti]] let <q>putování pouští</q> dává prostor k pojednání řady témat a motivů, jež patří k rysům identity Izraele jako náboženské komunity poexilní doby (viz níže: ''teologie'').

Látky knihy N. jsou spojeny poměrně volně; tvoří je dílčí příběhy, seznamy, pravidla a instrukce umístěné do linie vyprávění o pobytu na Sínajské poušti či o tažení pouští a Zajordáním.

Kniha má celkem zřetelnou trojdílnou stavbu; její první a poslední verš jsou explicitním formálním začátkem, resp. koncem knihy a vyjadřují tak její literární svébytnost uvnitř celku Pentateuchu.

Jednotlivé části knihy odpovídají třem pozicím na cestě z Egypta do zaslíbené země. (a) Na stanovišti <q>''v poušti Sínaj''</q>[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_1,1-10,10 Nu 1,1-10,10]: formální začátek knihy, závěr pobytu Izraelců na tomto místě, sčítáni podle kmenů, pokyny a řády pro táboření a tažení, příkazy týkající se čistoty a různých aspektů kultu. (b) Na cestě, <q>''tažení pouští''</q> [https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_10,11-25,18 Nu 10,11-25,18]: tažení k zaslíbené zemi, její průzkum a odmítnutí vstoupit do ní, ohlášení trestu pro <q>generaci exodu</q> (nestoupí do země), opakované reptání lidu, další kulticko rituální předpisy, nástup do Zajordání, střet s Edómci a Moábci, proroctví moábského proroka [[Bileám|Bileáma]] o Izraeli, odpadnutí k Baal-Peórovi. (c) Na konci cesty, na prahu zaslíbené země, tj. <q>''v pustinách moábských''</q> [https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_25,19-36,13 Nu 25,19-36,13]: nové sčítání lidu a lévijců; přidělení zajordánských území kmenům Rúben, Gád a Manase, závěr tažení pouští, soupis stanovišť, ustanovení lévijských a útočištných měst, formální závěr knihy.

''Přehled látek:''

1,1-10,10 pobyt na Sínaji: dar Zákona (závěr)

: 1 sčítání lidu, soupis podle kmenů, rodů a čeledí

: 2-10 řády pro tažení a táboření, pro kněžskou a lévijskou službu

10,11-24,25 tažení pouští, putování do <q>země zaslíbené</q>

: 12-14 opakované reptání lidu, průzkum země, vina reptalů

: 15-20 další kultická a rituální ustanovení, další reptání

: 21-25 tažení Zajordáním, cizí prorok Bileám, další nevěra

26,1-36,13 v pustinách moábských, na prahu <q>země zaslíbené</q>

: 26 nové sčítání lidu

: 27-30 další bohoslužebné předpisy

: 31-32 zisk a rozdělení zajordánského území

: 33-36 rekapitulace a ustanovení pro život v zemi, lévijská a útočištná města

3. ''vznik'' Popsat původ látek (<q>prameny</q>) a proces jejich postupného zpracování do současné kompozice knihy N. je obtížný úkol. Předkládané hypotézy vždy souvisejí s širší problematikou literární a redakční analýzy [[Pentateuch|Pentateuchu]], jejíž jsou součástí.

V návaznosti na tzv. novější hypotézu pramenů (viz [[literární kritika]]) byly v Nu oddíly o reptání a povstání proti Mojžíšovi ([https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_11n Nu 11n]), příběh vyslání zvědů do země zaslíbené ([https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_13,17-31 Nu 13,17-31]), zpráva o rebelii Dátana a Abírama ([https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_16 Nu 16]), stejně jako oddíl o Bileámovi ([https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_22-24 Nu 22-24]) považovány za jahvistické. Tyto texty však samy o sobě nevytvářejí literární celek. V souvislosti s problematikou datování [[Jahvista|Jahvisty]] je pozoruhodné, že v předexilních tradicích ostatních biblických knih je pobyt Izraelců na poušti zmiňován jen ojediněle (srv. [https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Oz_2,16n Oz 2,16n]; [https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Oz_9,10 Oz 9,10]; [https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Oz_13,5 Oz 13,5]; [https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Am_5,25 Am 5,25]; [https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Jr_2,2n Jr 2,2n]; [https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Jr_31,2n Jr 31,2n]); navíc je v nich často pojímán jinak – nikoli jako éra nevděku, reptání a neposlušnosti (srv. [https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_11,1n.4n Nu 11,1n.4n]; [https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_14,1n Nu 14,1n] a [https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_16,1n Nu 16,1n]; též [https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Oz_9,10 Oz 9,10]; [https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Oz_13,4-6 Oz 13,4-6]), nýbrž jako doba mladé lásky, čas <q>líbánek</q> ve vztahu Hospodina a jeho lidu (zejm. [https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Oz_2,16 Oz 2,16]; [https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Jr_2,2 Jr 2,2] a [https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Jr_31,2n Jr 31,2n]).

Většina látek knihy Nu je poměrně konsenzuálně připisována doméně tzv. Kněžského kodexu. Ani tyto látky však nevytvářejí uspořádaný celek; epizodické příběhy, seznamy a výčty, rituální a liturgické předpisy jsou volně seřazeny a začleněny do dějepravné linie. Ve svém kanonickém tvaru byla kniha N. zpracována zřetelně až v době poexilní, v úzké souvislosti s utvářením Pentateuchu a pod jistým vlivem deuteronomistických látek (srv. pojetí vítězství nad Síchonem a Ógem v [https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Dt_3 Dt 3] a jeho vliv na [https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_21,33-35 Nu 21,33-35] aj.).

4. ''teologie'' Kniha jako celek nabízí obraz Izraele jako Hospodinova lidu, jenž byl formován v <q>době Mojžíšově</q> (tj. legendární době počátků, resp. éře principů) jako zvláštní <q>svatý lid</q>, <q>království kněží</q> (srv. [https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ex_19,6 Ex 19,6] a [https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Iz_61,6 Iz 61,6]). Podobně jako jiné součásti [[Kněžský kodex|Kněžského kodexu]] tím vyjadřuje ''kněžskou teologii'', jež má svůj historický kontext v podobě života Izraelců v perské době. Z kultických a sakrálních předpisů (zejm. [https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_5-9;_15;_18;_19;_28-30;_34-36 Nu 5-9; 15; 18; 19; 28-30; 34-36]) vystupuje zvýrazněně jak role kněží (a to s rozlišením na specifická postavení a role áronského velekněze, kněžstva a lévijců), tak laického úřadu <q>starších</q>; tato strukturace vůdcovských rolí v komunitě Hospodinova lidu odpovídá poexilní době. Struktury laické a kněžské samosprávy odpovídají kontextu diaspory i obnovené komunity v Judsku v době perské. Kněžským tradicím odpovídá také důraz na genealogie, soupisy a výčty fenoménů, jež jsou podstatné či charakteristické pro identitu náboženské komunity: pospolitosti Izraele podle kmenů, čeledí a rodů ([https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_1;_26 Nu 1; 26]), lévijců ([https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_3 Nu 3]), oddílů v procesí ([https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_10 Nu 10]), špehů, resp. reprezentantů kmenů při průzkumu země ([https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_13 Nu 13]), darů při zasvěcení svatyně ([https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_7 Nu 7]), typů obětí podle liturgického kalendáře ([https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_28n Nu 28n]) či lévijských a útočištných měst ([https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_35 Nu 35]). Výrazným textem této tradice, jehož dějiny působení sahají od starověku až do současné liturgické praxe judaismu i křesťanských církví, je [[Áronské požehnání]].

Jako reflexe dějinné zkušenosti babylónského exilu vyznívá dějepravný koncept <q>putování pouští</q>, jenž propojuje jednotlivá vyprávění o reptání a projevech nevěry Izraelců, resp. hněvu a trestání Hospodinově, s údělem Izraelců zemřít, aniž by <q>uviděli zemi</q>, aby pak po lhůtě [[čtyřicet|čtyřiceti]] let do země vstoupili jejich <q>synové</q> (viz [https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_14,22-35 Nu 14,22-35]). Tento koncept <q>druhé generace</q> i další prvky odpovídají deuteronomistické <q>teologii dějin</q>, jež z katastrofy exilu chápané jako Boží trest za nevěru jeho lidu vyvozuje podněty pro jeho obrácení a náboženskou obnovu (srv. [https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_14,31 Nu 14,31] a [https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Dt_1,39n Dt 1,39n]; [https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Dt_29,11nn Dt 29,11nn]; [https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Dt_30,1-10 Dt 30,1-10]).
[[Kategorie: biblické knihy]]
[[Kategorie: Bible]]

[[Kategorie: Prudký Martin (autor)]]