Zobrazení zdroje stránky Zvířata

{{InfoRámeček
| heslo = zvířata
| autor1 = Lukeš Jiří
| hpredodk1 = zvěst
| hpred = zvěrokruh
| hnasl = žába
}}
hebr. <span {{Hebr}}>b<sup>e</sup>hémá</span>, <span {{Hebr}}>chajjá</span>, řec. <span {{Rec}}>kténos</span>, <span {{Rec}}>thérion</span>. V širším slova smyslu se jedná o příslušníky živočišné říše, někdy jsou takto označováni především savci. Z hlediska Izraele a bibl. textů je vztah ke z. ovlivněn především členěním na čistá a nečistá (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Lv_11 Lv 11]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Dt_14 Dt 14]</span>), přičemž jíst se mohla být pouze z. čistá. Specifickou kategorií jsou z. obětní, která byla pro tento účel i vykrmována (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Iz_1,11 Iz 1,11]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Am_5,22 Am 5,22]</span>). Další klasifikací, kterou lze na základě bibl. textů uplatnit, je rozdělení z. na domácí a divoká (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Gn_37,20 Gn 37,20]</span>). Vztahy kolem vlastnictví domácích z. byly upraveny zákony (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ex_22,3.8-12 Ex 22,3.8-12]</span>), které pamatují i na trestání sexuálního vztahu člověka se z. (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ex_22,18 Ex 22,18]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Lv_18,23 Lv 18,23]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Dt_27,21 Dt 27,21]</span>), což je zároveň ochranou před kenaanskými náboženskými rity. Hospodářská z. byla užívána k mnohým účelům, včetně tahu či jízdy a byla chována pro mléko, maso, kůži i srst. Těchto z. se rovněž týkala nařízení ohledně zachovávání sabatu (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Dt_5,14 Dt 5,14]</span>), vyhrazení prvorozeného pro Hospodina (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Nu_3,13 Nu 3,13]</span>), trestu za ublížení člověku či jinému z. (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ex_21,28-36 Ex 21,28-36]</span>), jakož i náhrady za odcizení nebo zatoulání (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ex_21,37 Ex 21,37]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ex_22,1;_23,4-5 Ex 22,1; 23,4-5]</span>). Výčet divokých z. je v bibl. textech poměrně pestrý (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Iz_34,11-15 Iz 34,11-15]</span>), někdy je řeč o z. polních (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ex_23,11 Ex 23,11]</span>). Divoká z. byla lovena a zmínkami o z., divokých i domácích, jsou vyjadřovány poetickou mluvou zamýšlené příměry (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ž_79,13 Ž 79,13]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Jr_8,7 Jr 8,7]</span>). V některých textech jsou divoká z. líčena jako nástroje Hospodinova soudu (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ez_5,17 Ez 5,17]</span>), avšak jinde jsou domácí z. postižena či naopak rozmnožena spolu s lidmi (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Jr_7,20;_31,27 Jr 7,20; 31,27]</span>). V apokalyptické literatuře se jedná o metaforické užití termínu z., což je patrné v <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Dt_7 Dt 7]</span>, kde z. označují čtyři říše. Tento obraz přebírá <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Zj_13 Zj 13]</span>, kde se již jedná o poslední nepřátele Boha a jeho lidu. Avšak i na jiných místech představují divoká z. nepřátele Izraele (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ž_17,12 Ž 17,12]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Jr_12,9 Jr 12,9]</span>). Specifické je vidění proroka <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ez_10,14 Ez 10,14]</span>, kde cherubové mají z. tváře a bytosti podobné z. se vyskytují i ve <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Zj_4,6-7 Zj 4,6-7]</span>.

Poněkud odlišný pohled na z. měla řecká filozofie a zásadní zde jsou zejména postoje Aristotelovy (r. 384-322 př. n. l.). Z. dle něj patří do skupiny živých věcí s <q>animální duší</q>. Tím se liší od rostlin, které mají jednodušší <q>vegetativní duši</q>, jakož i od lidí, kterým náleží nejdokonalejší <q>duše rozumová</q>. Dle Aristotela dávala duše při vzniku živého tvora jeho tělu specifickou formu a byla příčinou jeho životních funkcí. Duše však u Aristotela není na rozdíl od Platóna vázána na věčný a dokonalý svět idejí, z něhož vzešla a kam se navrátí, ale její působení je spjato toliko s prostorem reálného pozemského světa. Je tedy jakousi neviditelnou silou, která je s pozemským životem úzce spjata. Z. tedy jsou entitou duše vybavena, avšak nikoli tak dokonalou, jako je tomu u člověka. Přesto jim jejich duše umožňuje řadu funkcí &ndash; rozmnožování, růst, pohyb i vnímání. Nejsou tedy člověku rovnocenná, neboť nedisponují takovým rozumem jako člověk, ale jsou mu užitečná, což je mimo jiné i jejich účelem (viz <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Gn_1,28 Gn 1,28]</span>). Aristotelův spis (Historia animalium) obsahuje popis řady druhů z. včetně jejich nemocí a léčby, kde se však opírá o nejznámějšího lékaře starověku &ndash; Hippokrata (asi r. 460-370 př. n. l.).
[[Kategorie: fauna]]
[[Kategorie: příroda]]

[[Kategorie: Lukeš Jiří (autor)]]