Zobrazení zdroje stránky Klenba

{{InfoRámeček
| heslo = klenba
| autor1 = Moravec Jan
| hpred = Klément Římský
| hnasl = Kleofáš
}}
totiž nebeská k. Hebr. <span {{Hebr}}>raqía`</span> od <span {{Hebr}}>r-q-`</span> rozprostírat se, roztáhnout, vytepat; LXX: <span {{Rec}}>stereóma</span> pevné, neochvějné &ndash; z toho lat. <span {{Latin}}>firmamentum</span>, což přešlo do moderních jazyků (něm., ang., franc.).

Podle staroorientálních představ pevná průhledná koule nad zemí, nad níž jsou vody nebeského oceánu. Stvořitelské mýty líčí vznik světa jako prostoru vzniklého rozdělením prvotních chaotických vod (babyl. [[Tiamat]]) na dvě části: horní, zadržované klenbou, a dolní, obklopující a nesoucí zemi (srv. <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Gn_1,6-8 Gn 1,6-8]</span>). V takto vzniklém prostoru může vzniknout země se živými tvory. Naopak pokud k. přestane plnit svou funkci (otevřou se v ní ''propusti'', <span {{Hebr}}>'<sup>a</sup>rubbót</span>), znamená to zánik světa. <q>Spodní</q> analogií nebeských propustí jsou <q>propastné tůně</q>, <span {{Hebr}}>ma`jánót tehóm</span>. Obé je zmíněno při potopě světa (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Gn_7,11;_8,2 Gn 7,11; 8,2]</span>), takže se pravody spojují zdola i shora. Znovu se tento scénář bude opakovat při soudu nad světem (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Iz_24,18 Iz 24,18]</span>). Některé texty naznačují, že otevírání <span {{Hebr}}>'<sup>a</sup>rubbót</span> je mechanismem [[déšť|deště]] a proto je spojeno s požehnáním (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=2Kr_7,2 2Kr 7,2]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ma_3,10 Ma 3,10]</span>), podobně jako propastná tůň (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Dt_33,13 Dt 33,13]</span>).

Forma či materiál klenby jsou přirovnávány ke [[křišťál|křišťálu]] (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ez_1,22 Ez 1,22]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Zj_4,6 Zj 4,6]</span>) či [[safír|safíru]], což souvisí s modrou barvou oblohy (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ex_24,10 Ex 24,10]</span>; <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ez_10,1 Ez 10,1]</span>).

O k. se mluví jen na několika místech v B; více při stvoření v Gn 1 a pak v [[Ezechiel|Ezechielově]] vizi [[bytost|bytostí]] kolem Božího trůnu (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ez_1,22-26;_10,1 Ez 1,22-26; 10,1]</span>). V <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ž_19,2 Ž 19,2]</span> je v [[paralelismus|paralelismu]] k nebi. V <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Da_12,3 Da 12,3]</span> figuruje k. jako obraz záře, podobně jako u Ez. Ještě je jako <q>střed nebeské k.</q> přeloženo řec. <span {{Rec}}>mesúranéma</span> &ndash; střed nebe, zenit &ndash; ve <span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Zj_8,13;_14,6 Zj 8,13; 14,6]</span>.

K. je však v pozadí řady obrazů o [[nebe, nebesa|nebi]] (viz více).
[[Kategorie: svět, povětrnost]]
[[Kategorie: příroda]]

[[Kategorie: Moravec Jan (autor)]]