Zobrazení zdroje stránky Ezechiel

{{InfoRámeček
| heslo = Ezechiel
| autor1 = Kajlík Vladimír
| hpred = Ezechiáš
| hnasl = Fajjúmský fragment
}}
Kanonická kniha SZ. Prorok Ezechiel působil v Jeruzalémě v období mezi r. 593 až 587a, k prorocké službě byl povolán zvláštní theofanií (1,28;3,23;8,4;10,1;43,2) v Babylónském vyhnanství v r. 597 př. n. l. Do Babylónie se vrátil před zničením Jeruzalémského chrámu v r. 587/6 př. n. l. V Jeruzalémě kritizoval svůj lid, který propadl modloslužbě a předpověděl jeho pád. Později v Babylónském vyhnanství naopak svůj lid utěšoval. Zasliboval mu obnovení srdce (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ez_36,26 36,26]</span>) a jeho obrození, které vyjadřuje obrazem vzkříšení suchých kostí (kap. 37)

Ezechiel, kniha je datována do období 592 až 570 př. n. l. Jeruzalémský chrám byl zničen Nabuchadnezarem r. 587 př. n. l. i s chrámem Šalamounovým. Rok 582 př. n. l. znamenal konec organizovaného života v zemi Judy. Ezechiel je znám svým prohlášením o absolutní nezávislosti lidského jedince (<span class="cepwin">[https://ebs.etf.cuni.cz/bt/vypis.php?t=Ez_18 Ez 18]</span>), které je jen logickým dotažením Jeremjášova důrazu na osobní hodnotu člověka. Židé v Babylónském zajetí, tváří v tvář bohům světové supervelmoci, neměli na vybranou mezi ztrátou identity a své víry v Hospodina anebo proměnou myšlení jež by jejich víru upevnila. V exilové situaci nebylo už možné uvažovat o Bohu jako o <q>Bohu země Izraelské</q>. Mohla-li být země Boha Izraele okupována nepřítelem a její lid odvlečen do zajetí, musel Bůh Izraele být buď zcela bezmocný nebo naopak musel být Bohem celého světa, tj. Bohem jak židů tak babylónských utlačovatelů. Tak se díky exilu stávají židé uvědomělými monoteisty. Pravda, monoteismus je implicitní už v tradici Mojžíšově, ale stal se explicitní teprve až v deutero-Izajášovi (Iz k. 40-55). 

Struktura knihy E. je poznamenána tím, že ji literárně zpracovali prorokovi žáci tak, aby byla aktuální i v pozdější době. Kap. 1-24 jsou prorocká varování určená Božímu lidu, v kap.29-32 čteme varování pohanským národům. 33. kapitola je přechodem k další fázi prorocké zvěsti pro období v babylónském zajetí, do jejího celku byly zabudovány původně samostatná proroctví proti Týru a Egyptu. Nepřeslechnutelný je důraz na poselství, že Boží lid žije z Boží milosti.
[[Kategorie: biblické knihy]]
[[Kategorie: Bible]]

[[Kategorie: Kajlík Vladimír (autor)]]