Zobrazení zdroje stránky Diskuse:Chrám

Poznámky z redakčního procesu:

<br>Stav tech. redakce: - - zatím neprovedeno
<br>Technická redakce:  - 2011-10-12
<br>Stav revize MP: - - neprovedeno
--------------------
Korektorské poznámky (mohou být už vyřešené):

1.Dům Hospodinův a tento dům navrhuji dát do závorek, do textu jsem to prozatím nevyznačil.
<br>2. Změnil jsem slovosled v sousloví "knězi nejvyššímu"
<br>3. Navrhuji vytvořit samostatné heslo "den smíření"(jiz jsem to změnil) - odkaz ve druhém odstavci pouze na "den" by byl matoucí.
<br>4. Druhou větu druhého odstavce jsem změnil, aby celek byl srozumitelnější.V této souvislosti navrhuji i samostaný odkaz "meděné moře."
<br>5. Josephus Flavius či jinak?
<br>6. "Den smíření" by se opravdu hodil jako samostatné heslo. Již je.
<br>Tyto poznámky jsem jiýž zohlednil
<br>---
<br>Postrádám víc o významu a smyslu chrámu a rozdíl mezi tímto a pohanskými chrámy. A víc o nz pojetí chrámu.
<br>Popis náčiní a kultu by byl vhodnější v 1. odstavci, ne v posledním.
<br>Nelze napsat: ...byl postaven v Jeruzalémě když jej David dobyl. Upraveno PP
<br>uloženo: hajek, 20.01.2010 08:37
<br>Doplnit: 6. Chrám z Ezechielova vidění (Ez 40-45) - ideální chrám, jenž podle popisu zdůrazňuje jedinečnost a svrchovanost Hospodinovu.
<br>uloženo: pokorny, 02.02.2010 10:21
<br>Přečíslovat a doplnit začátek: ...popsán v (1Kr 6).
<br>1.1 Předchůdci a jiné chrámy Hospodinovy: Již <stránek> na poušti měl základní strukturu převzatou chrámem Šalomounovým. Zbudování kamenného ch. v Jeruzalémě bylo spojeno s centralizací moci a přechodem od kmenového uspořádání ke království. Nebylo to snadné a teologicky bylo potřebí koncentraci kultu zdůvodnit ještě v 7. stol. v Dt 12. jako důsledek jedinečností a jedinosti Hospodinovy. Koncepce jednoho chrámu se neprosadila hned,
<br>1.2 V Aradu (nma jihu Judské pouště, asi 20 km vzdušnou čarou na z od Mrtvého moře byl v roce 1963 archeologicky odhalen ch. Hospodinův z doby Šalomounovy. 
<br>1.3 Jiný ch. Hospodinu postavili izraelští žoldnéři a osadníci v Elefantině (Jéb) v Horním Egyptě naproti Asuánu. Hospodina v něm uctívali spolu s dvěma jinými božstvy, z nichž jedno bylo ženské (Anat-Jahu). Ch. existoval již v polovině 6. st. př. n. l. a zanikl okolo r. 410 př. n. l. Jeho existenci dokládají Elefantinské papyry. 
<br>1.4 V r. 160 př. n. l. založil kněz Onias, vyhnaný z Jeruzaléma, v židovské kolonii v Leontopoli (nedaleko dnešního káhirského letiště) chrám Hospodinův. Byl to ch. podle jeruzalémského modelu. Zanikl v důsledku <války židovské> v roce 73 př. n. l. V Jeruzalémě nebyl uznán, ale ani se proti němu nijak nápadně nepolemizovalo. 
<br>1.5 Na hoře <Garizim> zbudovali svůj vzdorochrám v době Ezdráše a Nehemiáše Samařané <Samaří>, když jim nebylo povoleno, účastnit se stavby a užívání obnoveného ch. v Jeruzaléme. když, Hasmoneovec Jan Hyrkán jej roku 107 př. n. l. zbořil a tím zavdal podně k eskalaci napětí mezi Samařany a ostatními Židy.
<br>Další číslování se posune 
<br>3. Chrám šalomounův .../až/
<br>6. Chrám z Ezechielova vidění.../viz výše/
<br>7. Ježíšův vztah k chrámu viz <Ježíš 5.> 
<br>8. Raně křesťanský vztah k chrámu po jeho pádu: Křesťanská obec (církev) je sama duchovním chrámem (1Pt 2,4-10; 1K 3,9.16n; 2K 2,6,16n; Ef 2,19-22), chrámem ucha je lidské tělo (1K 6,19n. dle j 21,22 v novém Jeruzalémě chrám nebude, protože Bůh bude přímo mezi lidmi. V. t. <Židům>. /sem podlední odstavec LHoráka/ Opona....Ko 3,16. Stylistické úoravy až v po zanesení oprav.
<br>uloženo: pokorny, 02.02.2010 11:23
<br>Autoři hesla L. Horák a PP
<br>Korektorská poznámka byla doplněna a rozřířena, všechny poznámky zapracovány!
<br>uloženo: pokorny, 02.02.2010 11:23
<br>uloženo: pokorny, 02.02.2010 13:09
<br>uloženo: pokorny, 02.02.2010 18:03
<br>Upravit podle kor. poznámek. PP
<br>uloženo: pokorny, 08.05.2010 21:38
<br>Text je v pořádku, nemohu jej ale editovat ani zavřít. PP
<br>uloženo: pokorny, 12.05.2010 22:10
<br>Text jsem dost důkladně pozměnil. Horákovy texty jsem zahrnul skoro všechny, Pokorného docela všechny, ale celé seřazení a očíslování jsem procedl jinak. Mých slov je maličko, zvláště na samém začátku. BlHjk
<br>uloženo: hajek, 27.08.2010 21:25
<br>Pořád mi chybí něco o chrámech z obecně relig. hlediska (a odtud specifika chrámu Hospodinova).
<br>uloženo: moravec, 13.12.2010 20:33
<br>Obecně nábožensky byl chrám místem bezprostřečdní přítomnosti božstva. V Izraeli byl v dobách zachcených biblickými texty místem setkávání s Bohem (Hospodinem) (1Kr 8,10-61), ale Bůh nebyl na chrám vázán (1Kr 8,27).
<br>Místo, na němž stál chrám a jeho okolí (ř.temenos) bylo posvátné a bylo na ně možno vstoupit jen po kultickém očištění. V Jeruzalémském chrámu bylo pro me-židy tabu vnitřní nádvoří.
<br>V starověkým říších mívala širší chrámová území jistou autnomii jako chrámové oblasti. Tak tomu bylo s celým Judskem v době, kdy spadalo pod vládu Ptolemaiovců a později Selukovců, v době po sesazení <Heroda> Archelaa (6 n. l)nebo v době po r. 44 až do pádu Jeruzaléma. Velekněz se synedriem <veleradou> měl tehdy i některé správní pravomoci.Když Ježíš relativizoval chrám roli chrámu, mohlo to být interpretováno i jako ohrožení politické stability.
<br>V církví se Ježíšův výrok tradovaný v Mt 18,20: "Kde jsou dva nebo tři shromáždění ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich", stal zdůvodněním toho, proč není třeba chrámu. Ježíš provází v Duchu své věrné i do nových míst, je s nimi tam, kde se shromážďují v jeho jménu.
<br>uloženo: pokorny, 09.03.2011 14:45
<br>chybí mi zde tyto aspekty:
<br>1) chrám jako "nebe na zemi" (viz např. Ž 11,4), atd. Viz taky M. Eliade (Posvátné a profánní) a jeho "Axis mundi". Taky "Chaos x kosmos".
<br>2) vztah chrámu a krále/království/politiky ve star. orientu (král zakládá chrám, aby zajistil svému království božskou přízeň, atd.; naopak dobyvatelé chrámy symbolicky ničí...)
<br>uloženo: tomasek, 30.03.2011 12:04
<br>Heslo přepracováno. Autoři Horák - Pokorný
<br>uloženo: pokorny, 20.07.2011 14:34
<br>Heslo zpracováno, hotovo.
<br>uloženo: pokorny, 12.10.2011 20:05