Zj 9,1: Zatroubil pátý anděl. A viděl jsem, jak hvězdě, která spadla z nebe na zem, byl dán klíč od jícnu propasti;
Zj 9,2: otevřela jícen propasti a vyvalil se dým jako z obrovské pece, a tím dýmem se zatmělo slunce i všechno ovzduší.
Zj 9,3: Z dýmu se vyrojily kobylky na zem; byla jim dána moc, jakou mají pozemští škorpióni.
Zj 9,4: Dostaly rozkaz neškodit trávě na zemi ani žádné zeleni ani stromoví, jenom lidem, kteří nejsou označeni Boží pečetí na čele.
Zj 9,5: Ale nebyla jim dána moc, aby lidi zabíjely, nýbrž aby je po pět měsíců trýznily; byla to trýzeň, jako když škorpión bodne člověka.
Zj 9,6: V ty dny budou lidé hledat smrt, ale nenajdou ji, budou si přát zemřít, ale smrt se jim vyhne.
Zj 9,7: Ty kobylky vypadaly jako vyzbrojená válečná jízda; na hlavách měly něco jako zlaté věnce, tvář měly jako lidé,
Zj 9,8: hřívu jako vlasy žen, ale zuby měly jako lvi.
Zj 9,9: Měly jakoby železné pancíře a jejich křídla hřmotila, jako když množství spřežení se řítí do boje.
Zj 9,10: A měly ocasy jako škorpióni a v nich žihadla, aby jimi trýznily lidi po pět měsíců.
Zj 9,11: Nad sebou měly krále, anděla propasti, hebrejským jménem Abaddon - to znamená Hubitel.
Zj 9,12: První »běda« pominulo, a hle, už jsou tu dvě další!
Zj 9,13: Zatroubil šestý anděl. Uslyšel jsem jakýsi hlas od čtyř rohů zlatého oltáře, který je před Bohem.
Zj 9,14: Ten hlas nařídil šestému andělu, držícímu polnici: "Rozvaž ty čtyři anděly, spoutané při veliké řece Eufratu!"
Zj 9,15: Tu byli rozvázáni ti čtyři andělé, připravení na hodinu, den, měsíc a rok, kdy mají pobít třetinu lidí.
Zj 9,16: A jejich jízdních oddílů bylo dvě stě miliónů - slyšel jsem jejich počet.
Zj 9,17: A ve vidění jsem spatřil koně a na nich jezdce: pancíře měli ohnivé, rudě zářící a žhnoucí sírou; hlavy koňů byly jako hlavy lvů a z jejich tlam šel oheň, dým a síra.
Zj 9,18: Touto trojí pohromou - ohněm, dýmem a sírou ze svých tlam - usmrtili třetinu lidí.
Zj 9,19: Vražedná moc těch koňů je v jejich tlamách a v jejich ocasech; jejich ocasy jsou jako hadi a hlavy těch hadů přinášejí zhoubu.
Zj 9,20: A přesto se ostatní lidé, kteří v těch pohromách nezahynuli, neodvrátili od výtvorů svých rukou; nepřestali se klanět démonům a modlám ze zlata, stříbra, mědi, kamene i dřeva, které jsou slepé, hluché a nemohou se pohybovat;
Zj 9,21: neodvrátili se od svých vražd ani čarování, necudností ani krádeží.