Sk 4,5: Druhý den se shromáždili jeruzalémští představitelé židů, starší a znalci zákona,
Sk 4,6: velekněz Annáš, Kaifáš, Jan a Alexandr a ostatní z velekněžského rodu,
Sk 4,7: dali předvést Petra a Jana a začali je vyslýchat: "Jakou mocí a v jakém jménu jste to učinili?"
Sk 4,8: Tu Petr, naplněn Duchem svatým, k nim promluvil: "Vůdcové lidu a starší,
Sk 4,9: když nás dnes vyšetřujete pro dobrodiní, které jsme prokázali nemocnému člověku, a ptáte se, kdo ho uzdravil,
Sk 4,10: vězte vy všichni i celý izraelský národ: Stalo se to ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, kterého vy jste ukřižovali, ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých. Mocí jeho jména stojí tento člověk před vámi zdráv.
Sk 4,11: Ježíš je ten kámen, který jste vy stavitelé odmítli, ale on se stal kamenem úhelným.
Sk 4,12: V nikom jiném není spásy; není pod nebem jiného jména, zjeveného lidem, jímž bychom mohli být spaseni."
Sk 4,13: Když viděli odvahu Petrovu i Janovu a shledali, že jsou to lidé neučení a prostí, žasli; poznávali, že jsou to ti, kteří bývali s Ježíšem.
Sk 4,14: A když viděli, že ten uzdravený člověk tam stojí s nimi, neměli, co by na to řekli.
Sk 4,15: Poručili jim, aby opustili zasedání; pak se mezi sebou radili:
Sk 4,16: "Co s těmi lidmi uděláme? Bůh skrze ně způsobil zřejmý zázrak. Všichni, kdo bydlí v Jeruzalémě, to vědí, a my to nemůžeme popřít.
Sk 4,17: Aby se to však příliš nerozneslo v lidu, pohrozíme jim, že už Ježíše nikomu nesmějí zvěstovat."
Sk 4,18: Zavolali je tedy a přikázali jim, aby jméno Ježíšovo vůbec nerozhlašovali a o něm neučili.
Sk 4,19: Ale Petr a Jan jim odpověděli: "Posuďte sami, zda je před Bohem správné, abychom poslouchali vás, a ne jeho.
Sk 4,20: Neboť o tom, co jsme viděli a slyšeli, nemůžeme mlčet."
Sk 4,21: A tak jim pohrozili a propustili je, protože nenašli nic, zač by je mohli potrestat; také měli obavy z lidu, neboť všichni chválili Boha za to, co se stalo.
Sk 4,22: Tomu chromému, který byl zázračně uzdraven, bylo totiž už přes čtyřicet let.