Sk 3,1: Petr a Jan šli o třetí hodině do chrámu k odpolední modlitbě.
Sk 3,2: Právě tam přinášeli nějakého člověka chromého od narození; každý den ho posadili u chrámové brány, které se říká Krásná, aby prosil o almužnu ty, kdo tam vcházeli.
Sk 3,3: Když viděl přicházet do chrámu Petra a Jana, prosil také je o almužnu.
Sk 3,4: Petr spolu s Janem na něj upřeli zrak a řekli: "Pohleď na nás!"
Sk 3,5: Obrátil se k nim a čekal, že od nich něco dostane.
Sk 3,6: Petr však řekl: "Stříbro ani zlato nemám, ale co mám, to ti dám: Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského vstaň a choď!"
Sk 3,7: Vzal ho za pravou ruku a pomáhal mu vstát; a vtom se chromému zpevnily klouby,
Sk 3,8: vyskočil na nohy, vzpřímil se a začal chodit. Vešel s nimi do chrámu, chodil, skákal radostí a chválil Boha.
Sk 3,9: A všichni ho viděli, jak chodí a chválí Boha.
Sk 3,10: Když poznali, že je to ten, co sedal a žebral před chrámem u Krásné brány, žasli a byli u vytržení nad tím, co se stalo.
Sk 3,11: Protože se držel Petra a Jana, všichni se k nim v úžasu sběhli do sloupoví, kterému se říká Šalomounovo.
Sk 3,12: Když to Petr viděl, promluvil k lidu: "Muži izraelští, proč nad tím žasnete a proč hledíte na nás, jako bychom svou vlastní mocí nebo zbožností způsobili, že tento člověk chodí?
Sk 3,13: Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův, Bůh našich otců oslavil svého služebníka Ježíše, kterého vy jste vydali a kterého jste se před Pilátem zřekli, když ho chtěl osvobodit.
Sk 3,14: Svatého a spravedlivého jste se zřekli a vyprosili jste si propuštění vraha.
Sk 3,15: Původce života jste zabili, Bůh ho však vzkřísil z mrtvých a my jsme toho svědky.
Sk 3,16: A protože tento člověk, kterého tu vidíte a poznáváte, uvěřil v jeho jméno, moc Ježíšova mu dala sílu a zdraví - a víra, kterou jméno Ježíšovo v něm vzbudilo, úplně ho uzdravila před vašima očima.
Sk 3,17: Vím ovšem, bratří, že jste jednali z nevědomosti, stejně jako vaši vůdcové.
Sk 3,18: Bůh však tímto způsobem vyplnil, co předem ohlásil ústy všech proroků, že jeho Mesiáš bude trpět.
Sk 3,19: Proto čiňte pokání a obraťte se, aby byly smazány vaše hříchy
Sk 3,20: a přišel čas Hospodinův, čas odpočinutí, kdy pošle Ježíše, Mesiáše, kterého vám určil.
Sk 3,21: On zůstane v nebi až do chvíle, kdy bude všechno nové, jak o tom Bůh od věků mluvil ústy svých svatých proroků.
Sk 3,22: Mojžíš řekl: »Hospodin, náš Bůh, vám povolá proroka z vašich bratří, jako jsem já; toho budete poslouchat ve všem, co vám řekne.«
Sk 3,23: A »každý, kdo toho proroka neuposlechne, bude vyhlazen z mého lidu.«
Sk 3,24: Také všichni ostatní proroci, kolik jich jen od Samuela bylo, přinášeli zvěst právě o těchto dnech.
Sk 3,25: Vás se týkají zaslíbení proroků i smlouva, kterou Bůh uzavřel s vašimi otci, když řekl Abrahamovi: »V tvém potomstvu budou požehnány všechny národy na zemi.«
Sk 3,26: Především pro vás povolal svého služebníka a poslal ho k vám, aby vám přinesl požehnání a odvrátil každého od jeho hříchů."
Sk 4,1: Když Petr a Jan ještě mluvili k lidu, přišli na ně kněží s velitelem chrámové stráže a saduceji,
Sk 4,2: rozhořčeni, že učí lid a hlásají, že v Ježíši je vzkříšení z mrtvých.
Sk 4,3: Násilím se jich chopili a vsadili je na noc do vězení, neboť už byl večer.
Sk 4,4: Ale mnozí z těch, kteří slyšeli Boží slovo, uvěřili, takže jich bylo již na pět tisíc.
Sk 4,5: Druhý den se shromáždili jeruzalémští představitelé židů, starší a znalci zákona,
Sk 4,6: velekněz Annáš, Kaifáš, Jan a Alexandr a ostatní z velekněžského rodu,
Sk 4,7: dali předvést Petra a Jana a začali je vyslýchat: "Jakou mocí a v jakém jménu jste to učinili?"
Sk 4,8: Tu Petr, naplněn Duchem svatým, k nim promluvil: "Vůdcové lidu a starší,
Sk 4,9: když nás dnes vyšetřujete pro dobrodiní, které jsme prokázali nemocnému člověku, a ptáte se, kdo ho uzdravil,
Sk 4,10: vězte vy všichni i celý izraelský národ: Stalo se to ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, kterého vy jste ukřižovali, ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých. Mocí jeho jména stojí tento člověk před vámi zdráv.
Sk 4,11: Ježíš je ten kámen, který jste vy stavitelé odmítli, ale on se stal kamenem úhelným.
Sk 4,12: V nikom jiném není spásy; není pod nebem jiného jména, zjeveného lidem, jímž bychom mohli být spaseni."
Sk 4,13: Když viděli odvahu Petrovu i Janovu a shledali, že jsou to lidé neučení a prostí, žasli; poznávali, že jsou to ti, kteří bývali s Ježíšem.
Sk 4,14: A když viděli, že ten uzdravený člověk tam stojí s nimi, neměli, co by na to řekli.
Sk 4,15: Poručili jim, aby opustili zasedání; pak se mezi sebou radili:
Sk 4,16: "Co s těmi lidmi uděláme? Bůh skrze ně způsobil zřejmý zázrak. Všichni, kdo bydlí v Jeruzalémě, to vědí, a my to nemůžeme popřít.
Sk 4,17: Aby se to však příliš nerozneslo v lidu, pohrozíme jim, že už Ježíše nikomu nesmějí zvěstovat."
Sk 4,18: Zavolali je tedy a přikázali jim, aby jméno Ježíšovo vůbec nerozhlašovali a o něm neučili.
Sk 4,19: Ale Petr a Jan jim odpověděli: "Posuďte sami, zda je před Bohem správné, abychom poslouchali vás, a ne jeho.
Sk 4,20: Neboť o tom, co jsme viděli a slyšeli, nemůžeme mlčet."
Sk 4,21: A tak jim pohrozili a propustili je, protože nenašli nic, zač by je mohli potrestat; také měli obavy z lidu, neboť všichni chválili Boha za to, co se stalo.
Sk 4,22: Tomu chromému, který byl zázračně uzdraven, bylo totiž už přes čtyřicet let.
Sk 4,23: Když byli Petr a Jan propuštěni, vrátili se mezi své a oznámili, co jim řekli velekněží a starší.
Sk 4,24: Když to bratří uslyšeli, pozdvihli jednomyslně hlas k Bohu a řekli: "Pane, který jsi učinil nebe i zemi i moře a všecko, co je v nich,
Sk 4,25: ty jsi skrze Ducha svatého ústy našeho otce Davida, svého služebníka, řekl: »Proč zuří pohané hněvem a národy osnují marná spiknutí?
Sk 4,26: Povstávají králové země a vladaři se srocují proti Hospodinu a jeho Mesiáši.«
Sk 4,27: Opravdu se srotili v tomto městě Herodes a Pontius Pilát spolu s pohany i s národem izraelským proti tvému svatému služebníku Ježíšovi, kterého jsi posvětil,
Sk 4,28: a vykonali, co tvá ruka a tvá vůle předem určila.
Sk 4,29: Pohleď tedy, Pane, na jejich hrozby a dej svým služebníkům, aby s odvahou a odhodlaně mluvili tvé slovo;
Sk 4,30: a vztahuj svou ruku k uzdravování, čiň znamení a zázraky skrze jméno svého svatého služebníka Ježíše."
Sk 4,31: Když se pomodlili, otřáslo se místo, kde byli shromážděni, a všichni byli naplněni Duchem svatým a s odvahou mluvili slovo Boží.
Sk 4,32: Všichni, kdo uvěřili, byli jedné mysli a jednoho srdce a nikdo neříkal o ničem, co měl, že je to jeho vlastní, nýbrž měli všechno společné.
Sk 4,33: Boží moc provázela svědectví apoštolů o vzkříšení Pána Ježíše a na všech spočívala veliká milost.
Sk 4,34: Nikdo mezi nimi netrpěl nouzi, neboť ti, kteří měli pole nebo domy, prodávali je a peníze, které utržili,
Sk 4,35: skládali apoštolům k nohám. Z toho se rozdávalo každému, jak potřeboval.
Sk 4,36: Také Josef, kterého apoštolové nazvali Barnabáš - to znamená »Syn útěchy« - levita původem z Kypru,
Sk 4,37: měl pole, prodal je, peníze přinesl a položil před apoštoly.