Sk 22,1: "Bratří a otcové, vyslechněte, co vám chci nyní říci na svou obhajobu."
Sk 22,2: Když uslyšeli, že k nim mluví hebrejsky, úplně se uklidnili a Pavel pokračoval:
Sk 22,3: "Já jsem Žid a narodil jsem se v Tarsu v Kilikii, ale vychován jsem byl zde v Jeruzalémě. V Gamalielově škole jsem byl přesně vyučen zákonu našich otců. Byl jsem právě tak plný horlivosti pro Boha, jako jste dnes vy všichni,
Sk 22,4: a víru v Ježíše Krista jsem pronásledoval až na smrt, muže i ženy jsem dával spoutat a uvěznit,
Sk 22,5: jak mi může dosvědčit velekněz a celý sbor starších. Od nich jsem dostal doporučující dopisy pro židovské souvěrce v Damašku a vydal jsem se tam, abych tamější stoupence nové víry přivedl v poutech do Jeruzaléma a dal je potrestat.
Sk 22,6: Když jsem ještě byl na cestě a blížil se k Damašku, kolem poledne mě najednou obklopilo jasné světlo z nebe.
Sk 22,7: Padl jsem na zem a uslyšel jsem hlas, který mi pravil: »Saule, Saule, proč mě pronásleduješ?«
Sk 22,8: Já jsem odpověděl: »Kdo jsi, Pane?« A on mi řekl: »Já jsem Ježíš Nazaretský, kterého ty pronásleduješ.«
Sk 22,9: Moji průvodci viděli sice světlo, ale neslyšeli hlas toho, kdo ke mně mluvil.
Sk 22,10: Řekl jsem: »Co mám dělat, Pane?« A Pán mi řekl: »Vstaň a pokračuj v cestě do Damašku; tam ti bude řečeno všechno, co ti Bůh ukládá.«
Sk 22,11: Protože jsem byl oslepen jasem toho světla, museli mě moji druhové vzít za ruku a tak mě dovedli do Damašku.
Sk 22,12: Jeden muž, zbožný podle Božího zákona, jménem Ananiáš, který měl dobrou pověst u všech místních židů,
Sk 22,13: přišel za mnou, přistoupil ke mně a řekl: »Bratře Saule, otevři oči!« A já jsem v tu chvíli nabyl zraku.
Sk 22,14: On mi řekl: »Bůh našich otců si tě vyvolil, abys poznal jeho vůli, spatřil jeho Spravedlivého a slyšel hlas z jeho úst.
Sk 22,15: Budeš jeho svědkem před všemi lidmi a budeš mluvit o tom, co jsi viděl a slyšel.
Sk 22,16: Nuže, neváhej! Vstaň, vzývej jeho jméno a dej se pokřtít, abys byl obmyt ze svých hříchů.«
Sk 22,17: Když jsem se potom vrátil do Jeruzaléma a modlil se v chrámě, upadl jsem do vytržení mysli.
Sk 22,18: Spatřil jsem Pána, jak mi říká: »Pospěš si a rychle odejdi z Jeruzaléma, protože nepřijmou tvé svědectví o mně.«
Sk 22,19: Já jsem odpověděl: »Pane, oni vědí, že jsem dával uvěznit a bičovat v synagógách ty, kdo v tebe věří.
Sk 22,20: Když byla prolévána krev tvého svědka Štěpána, byl jsem při tom, schvaloval jsem to a hlídal jsem šaty těch, kdo ho kamenovali.«
Sk 22,21: Ale Pán mi řekl: »Jdi, neboť já tě chci poslat daleko k pohanům!«"